Průzkum agentury Odoxa-Backbone Consulting pro deník Le Figaro dokládá, že převážná většina Francouzů podporuje přísnější postup proti násilným demonstrantům a výtržníkům. 78 % respondentů se vyslovilo proti beztrestnosti nezletilých výtržníků a 77 % podporuje finanční tresty pro jejich rodiče. 75 % míní, že by dvojí státní příslušníci zapojení do násilných protestů měli být zbaveni francouzského občanství. O nutnosti omezení migrace je přesvědčeno 71 % Francouzů. 69 % respondentů si myslí, že by během nepokojů měla být omezena sociální média. S reakcí policie a pořádkových sil na nepokoje je rozhodně (18 %) či alespoň převážně (46 %) spokojena většina tázaných Francouzů. S reakcí vlády je však rozhodně (5 %) nebo převážně (22 %) spokojena pouze menšina. Přes dvě třetiny Francouzů nejsou s reakcí vlády spokojeny, přičemž 36 % dokonce odpovědělo, že není spokojeno vůbec.

Výsledky průzkumu na twitteru okomentoval publicista Martin Weiss v souvislosti s častými stereotypy o francouzské národní povaze. „Mně se líbí, že se pořád traduje, že násilné demonstrace patří k Francii jako víno a croissanty, ale nedoříká se to, že stejně francouzské je mlátit je hlava nehlava,“ napsal Weiss.

Mně se líbí, že se pořád traduje, že násilné demonstrace patří k Francii jako víno a croissanty, ale nedoříká se to, že stejně francouzské je mlátit je hlava nehlava. https://t.co/Fj97K6AgFs

— Martin Weiss (@no_amount) July 10, 2023

Nepokoje ve Francii vypukly 27. června poté, co policista zastřelil sedmnáctiletého mladíka alžírského původu během silniční kontroly v pařížském předměstí Nanterre. Aktivisté francouzskou policii obviňují ze systémového rasismu. Bez ohledu na to, že byl zasahující policista následně vzat do vazby pro podezření ze spáchání trestného činu, tisíce nespokojených převážně obývajících předměstí nemajetných velkoměst, tzv. banlieues, vyšly do ulic dožadovat se spravedlnosti. Protesty se na mnoha místech zvrtly v násilnosti a rabování. Šéf hlavní francouzské organizace zaměstnavatelů odhaduje, že náklady na odstranění škod způsobených nepokoji přesáhnou 1 miliardu eur, přičemž uvedl 200 vyrabovaných obchodů a poničení 300 bankovních poboček a 250 trafik.

Co si o celé záležitosti myslí většinová francouzská populace, lze vypozorovat nejen z průzkumů, nýbrž i podle toho, komu běžní Francouzi dobrovolně posílají své peníze. Veřejná sbírka vytvořená na platformě GoFundMe za účelem získání finanční podpory pro obviněného policistu získala 1,6 milionu euro od 85 tisíc dárců. Naproti tomu sbírka vytvořená na podporu rodiny usmrceného mladíka obdržela 400 tisíc euro od 21 tisíc dárců.

Ačkoliv ty nejintenzivnější nepokoje z počátku tohoto měsíce zatím utichly, latentní problém s integrací menšin podle odborníků nadále přetrvává a podle mnohých představuje časovanou bombu. „Ve Francii žije té etnicky nefrancouzské menšiny, to znamená přistěhovalců ze severní Afriky, arabského původu nebo i černošského původu, potom střední Afriky, tam tradičně žijí miliony těchto lidí, většina z nich jsou Francouzi, i občanstvím tedy, takže samozřejmě mají tam i migranty, kteří tam přišli v poslední době, ale je to dlouhodobý problém, jak zabránit tomu, aby se ty menšiny neghettoizovali na předměstích těch velkých měst atd., jak jim má, nebo nemá pomáhat stát, jak se snažit tu menšinu integrovat, zajistit nějakou zaměstnanost, bezpečnost atd., to je problém, který trvá desítky let, nějakým způsobem se vyhrocuje, nedaří se ho řešit,“ říká bývalý český velvyslanec ve Francii Petr Drulák.