Robejšek v rozhovoru pro Radio Universum popisoval, jak se elity politické spojily v jeden elitářský celek s elitami mediálními a podnikatelskými. I proto prý současným elitám vlastně moc nevadí stále rostoucí omezování svobody slova.

„Z historie politického chování známe, že intelektuálové se přizpůsobí nejsnáze. Třeba i brilantní hlavy se stanou poplatnými, protože si myslí, že nemají jinou možnost, nebo ji objektivně nemají, protože se jinak neuživí. Takže pro mě z toho vždycky nakonec vypadne materiální zájem, kterému podlehnou ti, kteří se jinak živili právě tím, že byli investigativní, kritičtí a nepohodlní,“ říká Robejšek, že novináři primárně hledí na svůj zisk.

„To je prostě bolest naší doby, že se úlohy jednotlivých institucí demokratického státu posunuly. Politické strany už dnes nejsou odlišitelné podle toho, že obsluhují nějakou klientelu nebo že se snaží pomoci uskutečnit nějakou ideologii. Média už se nepoznají podle toho, že tamto je pravé, tamto levé, tamto je zcela nezávislé, toto má nižší, tamto vyšší úroveň – ale vlastně nám nabízejí v různých odstínech, ale pořád tu samou kaši,“ má jasno Robejšek.

A že stejně tak to funguje u podnikatelů, kteří nás zrovna tak zahlcují všemožnými produkty, které často nemají ani velký smysl, ani skutečný přínos, ale lidé to stejně koupí. „Prostě člověk, který je zmechanizovaný a socializovaný v konzumní společnosti, tohle všechno se sebou nechá dělat,“ upozorňuje Robejšek.

Ten dlouhodobě tvrdí, že u nás i v Evropě došlo k degeneraci politické kasty, protože vlastně neprobíhá žádný koloběh elit. „V dobře fungujícím politickém systému by mělo probíhat cosi jako koloběh elit. To znamená, že elita přichází s novou ideou, tuto ideu se snaží uskutečnit, a třeba se jí to i zčásti nebo úplně podaří, a tím pádem dosáhla svého zenitu, a za tímto zenitem klesá, a je třeba, aby ji nahradila nová elita s novou myšlenkou,“ vysvětluje Robejšek.