NATO poznamenává, že ruská nezákonná agresivní válka proti Ukrajině rozvrátila mír v Evropě a že její strategická koncepce NATO uvádí, že je Rusko „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbou pro bezpečnost spojenců a pro mír a stabilitu v euroatlantickém prostoru“. „Rusko chce vytvořit sféry vlivu a ovládat jiné země prostřednictvím nátlaku, podvratné činnosti, agrese a anexe,“ upozorňuje obranná aliance, která následně dodává, že sama „nevyhledává konfrontaci a nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu“.

Mezi ruskými dezinformacemi, na něž NATO reaguje, zaznívá tvrzení, že NATO na Ukrajině „válčí s Ruskem“. „NATO není ve válce s Ruskem. Neusilujeme o konfrontaci s Ruskem. NATO podporuje Ukrajinu v jejím právu na sebeobranu, jak je zakotveno v Chartě OSN. V reakci na agresivní akce Ruska nadále posilujeme naše odstrašení a obranu, abychom zajistili, že nebude prostor pro nedorozumění, že NATO je připraveno chránit a bránit každého spojence,“ odmítla toto tvrzení aliance.

Zdůraznila také, že je obranného charakteru a jejím hlavním úkolem je udržet naše národy v bezpečí. „Na summitu ve Vilniusu spojenci znovu potvrdili svůj železný závazek bránit každou píď spojeneckého území za všech okolností. V souladu s článkem 5 Washingtonské smlouvy budeme i nadále chránit naši miliardu lidí a zajišťovat svobodu a demokracii,“ ujišťuje NATO obyvatele svých členských států, mezi něž patří také Česká republika.

Co dlouhodobě Rusko kritizuje, je rozšiřování členů NATO. Do aliance se po ruské agresi na Ukrajině naposledy rozhodlo vstoupit v loňském roce Finsko. Z Moskvy přitom zaznívá tvrzení, že „NATO slíbilo Rusku, že se po skončení studené války nebude rozšiřovat“. A i v tomto případě jde dle aliance o ruskou lež.

„Taková dohoda nebyla nikdy uzavřena. Dveře NATO jsou otevřeny novým členům od jeho založení v roce 1949. To se nikdy nezměnilo. Žádná smlouva podepsaná spojenci NATO a Ruskem neobsahovala ustanovení o členství v NATO. Rozhodnutí o členství v NATO se přijímají na základě konsensu všech spojenců. Rusko nemá právo veta,“ vzkazuje NATO s tím, že „myšlenka rozšíření NATO za hranice sjednoceného Německa nebyla v roce 1989 na pořadu dne, zejména proto, že až do roku 1991 stále existovala Varšavská smlouva“.

„Michail Gorbačov v roce 2014 v jednom rozhovoru řekl: ‚O tématu rozšíření NATO se vůbec nediskutovalo a v těch letech nebylo nastoleno. Říkám to s plnou odpovědností. Ani jedna východoevropská země toto téma nenastolila, a to ani po zániku Varšavské smlouvy v roce 1991. Západní představitelé ji také nevytahovali',“ upozorňuje Severoatlantické aliance na slova někdejšího prezidenta SSSR.