K 1. dubnu pobývalo v Česku podle statistik Ministerstva vnitra 325 000 ukrajinských uprchlíků. Necelých 70 % z nich bylo v produktivním věku a 65 % tvořily ženy. To je v poměrech státu s 10,5 milionu obyvatel hodně lidí, píše konzultant Bednář.

Je podle něj logické, že proto vznikají sociálně-patologické jevy. „V poslední době často zmiňovanými v médiích a na sociálních sítích jsou konflikty mezi Ukrajinci a Romy (stimulované z velké části dezinformacemi). Stát také změnil pravidla pro podporu uprchlíků, což u jejich části vytváří stav sociální tísně. Co však z mého pohledu chybí, je jasná, srozumitelná a jednotná koncepce, co s těmito uprchlíky dál,“ dodával ve svém blogu.

Ta nejhorší je podle něj nedělat nic a vyčkávat. „Čím déle zde ona poměrně velká masa lidí bude, tím různorodější bude její integrace, nebo naopak dezintegrace do majoritní společnosti, a tím hůře se bude jejich fungování zde jak odhadovat, tak řídit. Pro diváky bulvárního zpravodajství – tím více bude problémů,“ vysvětluje Bednář.

Sám by zvolil následující řešení: „Vzhledem k tomu, že většina ukrajinských uprchlíků je nejenom práceschopná, ale také pracovat připravena, pojďme si je ponechat. Pokud deklarujeme, že je v našem zájmu, aby uprchlíci, kteří se nacházejí v České republice, zde již zůstali trvale, budou-li chtít, získáme velký počet práceschopných a k práci připravených lidí,“ dodává s tím, že tyto lidi se nám bude snadno integrovat, dáme jim silnou motivaci a cíl, ukážeme důvěru, snížíme incidenci patologických jevů mezi nimi a nastavíme přehledná pravidla hry pro všechny.

„Je mi zřejmé, že s tímto názorem nezpůsobím velké nadšení, ale z pohledu sociologa práce je to nejlepší a za současných – pro nás příznivých – okolností nejsnáze proveditelné řešení otázky ukrajinských uprchlíků. Jakékoli prodlužování provizoria má totiž pouze negativa. Jak pro Ukrajince, tak pro nás,“ uzavírá Vojtěch Bednář.