V podcastu s názvem Padni komu padni si nedávno povídal šéfredaktor časopisu Reflex Martin Bartkovský s redaktory Oliverem Adámkem a Martinem Brysem. Debata se točila kolem podpory Ukrajiny a slov Petra Fialy, jak musíme být mnohem připravenější na obranu.
„Ruku na srdce, hoši. Měli byste měli radost, kdybyste museli jít na vojnu?“ ptal se reportér Martin Brys. „Někdy v těch osmnácti, nebo potom, co dostuduješ? Na rok, nebo na dva, jak to bylo?“
„Ne, z toho by asi nikdo neměl radost,“ zasmál se redaktor Oliver Adámek. Kolega mu namítl, že někteří to zjevně chtějí, proto se třeba hlásí do záloh.
Šéfredaktor Bartkovský začal argumentovat, že armáda 21. století není designovaná na systém branné povinnosti. Na Ukrajině, kde probíhá symetrický konflikt dvou milionových armád, taková mobilizace potřeba je, ale u nás by konflikt vypadal jinak, válčilo by se třeba drony. „Naučí tě armáda lítat s dronem? Myslím si, že ne,“ vysvětloval šéfredaktor svou nechuť k mobilizaci.
„Aby na mě řval nějakej idiot a já musel dělat každý den dvacet kliků? A běhal s batohem?“ divil se. Od vojáka jsou podle něj dneska očekávané komplexní úkoly, které armáda není připravena naučit brance.
„Investice by dneska měly směřovat spíš do profesionalizace a modernizace,“ souhlasil jeho kolega Adámek. Populační průměr podle něj obranyschopnost moc nepozvedne.
Cítíte od Ukrajinců dostatečnou vděčnost za pomoc, kterou dostali?Anketa
Redaktor Brys se přidal, že i vojáci, u kterých byl na reportáži, mu řekli, že hnát kluky a holky na vojnu je dneska blbost.
Na tom se trojice mladých redaktorů s úsměvem shodla a šéfredaktor Bartkovský přidal vtip, jak na cvičeních dobrovolníků „borec zašívá umělou ruku a stahuje králíka z kůže“. Načež začali rozebírat Donalda Trumpa.
Jejich debata, zejména zděšení z dvaceti kliků denně a běhání s batohem, na sítích celkem zaujala.
Macinka: Peníze do psychické odolnosti
Téma účasti v armádě ale krátce poté mnohem vážněji nastolil předseda europarlamentních Motoristů Petr Macinka. Ten velmi překvapil ve víkendové politické debatě Hráči.
K úvaze jej prý přivedly velkolepé plány ministryně obrany i zbytku vlády, za co budou utrácet peníze, které nově přitečou do rozpočtové kapitoly obrany. Premiér Petr Fiala k výročí napadení Ukrajiny vyslovil závazek zvýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP, jiní už mluví i o pěti procentech.
Macinka si ale myslí, že spíše než do techniky bychom měli investovat do lidí. Motoristé proto představují model, který by vybudoval systém. Zpracovává jej exministr obrany Vlastimil Picek ve spolupráci s ekonomickým expertem Motoristů Vladimírem Pikorou.
„Je to základní tříměsíční vojenský výcvik, který vás naučí třeba základy první pomoci, dá vám disciplínu, fyzickou přípravu, poodkryje základní používání zbraní, základní taktiku, a tak dál. Bude to mít vliv na psychickou odolnost mladé populace a také nebudeme muset každý rok přemýšlet, za co utratíme desítky miliard,“ představil v pořadu.
Výcvik by se týkal mužů od 19 let, dobrovolně i žen. Podle Macinky by pak tito lidé netrpěli klimatickou tísní nebo pochybnostmi o vlastním pohlaví. „To zní jako nějaký převýchovný tábor,“ obávala se moderátorka. Macinka to odmítá. Pokud by někdo nebyl ochoten výcvik podstoupit, dostal by volbu „civilnějšího charakteru“. Třeba by pečoval o seniory.
„Miliardy na obranu by měly být primárně vynakládány za české lidi, ne za cizí železo… A tři měsíce přežije každý,“ představil to předseda Motoristů sobě na sociální síti.
„Peníze tak budou zůstávat v české ekonomice. Společně s ekonomy jsme to spočítali. Ano, investicí do technického zázemí, ubytování a personálu jsme schopni držet HDP na obranu a podpořit české firmy, které budou rok co rok pomáhat tento projekt realizovat,“ píše na facebooku Matěj Gregor, předseda mládežnické organizace Motoristů.
Generál: Učit stlát postel, to není úloha armády
Bezpečnostní expert Andor Šándor, kterého oslovily ParlamentníListy.cz, považuje vizi Motoristů sobě za „dobrý nápad na vratkých nohách“. Logisticky to podle něj bude velmi složitá operace, kterou armáda v současné podobě prakticky nemá potřebu zvládnout.
„V minulosti byl v armádě přijímač v délce šest týdnů, při kterém museli vojáci vystřelit tři náboje, aby mohli na stráž,“ vysvětluje. Tři měsíce jsou delší doba, která by měla mít větší ambice, ale je otázkou, jak je naplnit.
„Napadá mě základní otázka: Kde by to vykonávali? Přespávali by tam? Pak je kardinální otázka kde to udělat, protože co armáda měla, už se dávno prodalo,“ připomíná někdejší náčelník vojenského zpravodajství.
Další otázkou podle Šándora je, kdo by tyto brance vůbec cvičil, na to dnešní armáda kapacity nemá, a také kdo by ten výcvik platil, protože při zapojení celého populačního ročníku už se ani v minimalistické podobě nebavíme o úplně malých částkách.
„Já to nechci zavrhovat, ale je potřeba jasně říci, jak by se to provedlo,“ vysvětluje Šándor, který v armádě dosáhl hodnosti generála. Vybudovat komplexní systém, kterým projdou statisíce mladých lidí, podle něj rozhodně není plánem pro jedno volební období.
„Tohle je první z důležitých kroků na cestě k soběstačné mladé generaci a sebevědomému přístupu k našemu národu,“ věří Matěj Gregor.
Podle generála Šándora bychom do čtvrtletního kurzu neměli vkládat příliš velké naděje. „My jsme zcela rezignovali na fyzickou připravenost v rodinách, to za léto nezachráníte,“ obává se.
Ještě skeptičtější je k hlasům, které slyší třeba i od maminek, že se synové v armádě alespoň naučí stlát postel či plavat. „To opravdu není úloha armády, to jste ho, maminko, měli naučit doma,“ vzkazuje Šándor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Potřebuje mládež výcvikový kemp dle představ Petra Macinky?
autor: Jakub Vosáhlo
kamilenka
