„V současné době není většina obilí dostupného v ukrajinských zásobách vhodná pro lidskou spotřebu a logistické náklady prostřednictvím solidárních linek nejsou pro nákupy Světového potravinového programu konkurenceschopné,“ dočteme se mimo jiné v dopise z 28. června tohoto roku, který místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis zaslal předsedovi Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Norbertu Linsovi. Dombrovskis dále vyjádřil přesvědčení, že by zemědělské produkty dovážené z Ukrajiny měly být podrobovány zdravotním kontrolám. Eurokomisař v dopise reaguje na podněty zemědělského výboru, jenž mu koncem letošního dubna prostřednictvím svého předsedy Linse zaslal dopis, v němž upozorňoval na nebezpečí destabilizace evropského trhu v důsledku pozastavení dovozních cel na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny. Lins v dubnu mimo jiné navrhoval, že by „Komise měla zvážit možnost nákupu pšenice ve spolupráci se Světovým potravinovým programem OSN, aby zajistila její skutečnou přepravu do Afriky a na Blízký východ“.

Redakci ParlamentníListy.cz se podařilo získat dopis europoslance Norberta Linse, jakož i Dombrovskisovu následnou odpověď.

Evropská unie dočasně pozastavila dovozní cla na veškeré zemědělské a potravinářské produkty dovážené z Ukrajiny v červnu loňského roku ve snaze podpořit ukrajinskou ekonomiku ve válce proti Rusku. Přeprava ukrajinského obilí prostřednictvím tzv. solidárních tras měla nahradit v důsledku válečných operací blokované přístavy v Černém moři. Nařízení o bezcelním dovozu, které bylo původně přijato na dobu 12 měsíců, bylo následně rozhodnutím Rady EU prodlouženo na další rok letos v květnu. A to navzdory značné kritice z některých členských států.

Velká část levného ukrajinského obilí, které mělo skrz evropské země proudit do Afriky a na Blízký východ, totiž zůstala v Evropě, což vyvolalo protesty lokálních farmářů zejména v nejbližších tranzitních zemích, tedy Polsku, Slovensku, Rumunsku a Bulharsku. „Nesouhlasíme s tím, aby se toto obilí ve velkém množství dostávalo na polský a rumunský trh a destabilizovalo naše trhy,“ prohlásil v březnu polský premiér Mateusz Morawiecki. Bulharským farmářům, kteří na protest proti záplavě levného ukrajinského obilí organizovali blokády hraničních přechodů, se podle jejich odhadů nepodařilo letos prodat 40 % sklizně. Jednání členských států s Evropskou komisí nakonec vedlo k dočasnému kompromisu, podle něhož je čtyřem ukrajinským zemědělským produktům – pšenici, kukuřici, řepce a slunečnici – povolen tranzit přes území pěti východoevropských zemí, aniž by byly skladovány na jejich území nebo nakupovány pro domácí spotřebu.

Odpověď eurokomisaře

Kontroverzním politickým tématem v posledních měsících se rovněž stala potenciální zdravotní závadnost potravinářských produktů z Ukrajiny poté, co kontroly na Slovensku odhalily zvýšené množství zakázaných pesticidů v ukrajinské pšenici. Slovensko následně přistoupilo k dočasnému pozastavení dovozu ukrajinských obilovin.

Skepticky se vůči kvalitě ukrajinských potravinářských produktů dlouhodobě staví řada odborníků. „Ukrajinský trh je mimo Evropskou unii v naprosto jiném regulatorním rámci. Kontrola pěstování neodpovídá standardům vyspělých ekonomik. Proto jsou určité obavy, že sem může přijít pšenice nebo jiné potraviny kontaminované,“ uvedl tehdy Josef Soukup z České zemědělské univerzity.

Česká vláda se na rozdíl od našich sousedů k omezení dovozu ukrajinských potravinářských produktů ovšem neuchýlila, přičemž její představitelé opakovaně ujišťovali veřejnost, že obilí z Ukrajiny je nezávadné. Mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ve vyjádření nazvaném „Nebezpečné lži a hoaxy spojené s dovozem produktů z Ukrajiny“ letos v dubnu mimo jiné uvedl: „Zdraví občanů není ohroženo. Pro ministerstvo je bezpečnost potravin dlouhodobě na prvním místě. Úroveň našich dozorových orgánů je na velmi vysoké úrovni. V případě, že by byla při kontrolách objevena zásilka, která by nesplňovala normy, byla by ihned zlikvidována.“