Poslankyně Margita Balaštíková (ANO) a její kolega ze Sněmovny Zdeněk Podal (SPD) přišli s návrhem zákona, podle něhož by se v českých obchodech mělo prodávat více českých potravin. V roce 2027 by měly obchody v Česku prodávat až 85 procent potravin vyprodukovaných v Česku.

Moravec podotkl, že je ale složité určit, co všechno je, a co není česká potravina. Kupříkladu kakaové boby se dovezou ze zahraničí, ale na čokoládu se zpracují tady. Je pak tato čokoláda českou potravinou, nebo není?

Podle Jandejska by takováto potravina mohla být považována za českou, protože se zpracovávala v České republice. Cílem zákona je podle Jandejska to, aby se šetřilo životní prostředí a nevozily se potraviny stovky kilometrů, aby se pečovalo o zdraví lidí a tak podobně. V mléce prý můžeme být soběstační ze sta procent, a potraviny můžeme dovážet. A postupně dosáhnout až 85 procent českých produktů zastoupených v obchodech. Za podstatné považuje – chránit české kvalitní zboží před dovozy ze zahraničí, které české procenty často likvidují. Pokud kupříkladu Španělé dovezou jen jedno procento své produkce vepřového masa do Česka, tak pro ČR to představuje asi 18 procent zdejší produkce.

Prouza nabídl zcela jiný pohled na celu problematiku a uvítal, že ono minimum 85 procent zastoupení českých potravin v obchodech v Česku nebude nadále prosazováno.

„Všichni poslanci pochopili, že nyní není čas zpátky zavádět státní plánovací komisi,“ vypálil s odkazem na komunistický režim před rokem 1989. „To se zkoušelo už po roce 1948. Žádným zákonem nelze nařídit, kolik tady má být českých potravin. Tady budou dobré kvalitní potraviny, když budou konkurenceschopné,“ zdůraznil Prouza

Vládě vyčetl, že by vláda mohla českým potravinářům pomoci jinak – a to, otevřít jim prostor pro uzavírání dlouhodobých smluv s obchody, které by potravinářům daly jistotu, že se jim vyplatí investovat do modernizace svého vybavení a dál pracovat. V tuto chvíli mají prý potravináři často smlouvy jen na tři měsíce.

Vedle toho by se, podle Prouzy, měla změnit dotační politika v oblasti zemědělství.

Jandejsek se okamžitě ozval a zdůraznil, že dotace dostávají jak malí zemědělci, tak střední firmy, tak velké podniky.

„Ti malí často víc než tu dotaci potřebují zjednodušit systém,“ řekl Prouza. Poslanci navíc, podle něj, počítají s tím, že naše plány na soběstačnost nakonec shodí EU, protože české omezení by, podle něj, odporovalo zásadám volného trhu. Před časem prý něco podobného zkusili v Bulharsku a zákon tam přežil jen 4 měsíce.

Jandejska tím ale nepřesvědčil. Končící prezident Agrární komory ČR konstatoval, že by neměl nic proti tomu, kdyby se španělské maso v Česku neprodávalo pod cenou výrobních nákladů. „Musíme si říct, jak to je, a nesmíme si lhát,“ rozčílil se Jandejsek.

Poukázal na to, že na severu Německa pracuje několik málo jatek, které porážejí desítky milionů kusů zvířat a maso brzy prodají – zatímco v Česku se poráží jen zlomek takovéto produkce, a proto to také v Česku vyjde dráž.