Film Vlny režiséra Jiřího Mádla byl podle Procházkové plný nesmyslů a historických nepřesností. „Pokud by to byl jediný film na dané téma, který by se měl například pouštět ve školách, tak to bych nedoporučovala. Pokud bych mohla udělat výběr více filmů a následně je srovnávat, tak to ano, ale jako jediný film ne, protože je velmi zavádějící,“ uvedla na úvod Procházková v rozhovoru pro spolek Svatopluk.

„Já bych jim ho klidně pustil, protože je aspoň dobře pochopitelný, jak je zjednodušující. Ale to je to úskalí, ta zjednodušenost, ale je vidět, že ten film byl zamýšlen právě edukačně, aby to bylo srozumitelné i pro člověka, který není pamětník. Řemeslně je ten film zvládnutý velmi dobře, kamera, střih, dramaturgická linka. Nezdály se mi úplně ty dialogy, no a hlavně mně jako historikovi vadí, že je tam velké procento úplných nesmyslů,“ zhodnotil film Macháček, autor životopisu Gustáva Husáka a připravovaného životopisu prezidenta Miloše Zemana.

S kvalitní formou souhlasí i Procházková, podle níž byla výborně vybraná hudba, film měl spád a byl to moderní film, přijatelný pro mladého diváka. „Ale jako historický film se prostě lišil od těch faktů. Historický film nebo kniha může mít zcela vymyšlené postavy a příběh, ale musí se odehrávat v rámci správně pochopené historie, v rámci faktů. A právě ve filmu Vlny nesedí ta historická fakta a já jsem několikrát v průběhu toho filmu měla chuť odejít z kina,“ řekla Procházková, která dobu okupace zažila a napsala mimo jiné knihu o Janu Palachovi, kde invazi vojsk Varšavské smlouvy také popisovala.

Jako takovou první cílenou nepřesnost vidí Procházková v policejním zastavení studentského průvodu, kterým film začíná. „To ve skutečnosti nebyla taková jatka, tam bylo několik lidí zmláceno a několik zatčeno, ale potom se o tom incidentu i psalo v médiích, objevily se příběhy těch zatčených,“ popsala Procházková, že to nebylo tak přísně ututláváno státní bezpečností, kdy si informace tajně předávali zaměstnanci rozhlasu, jak to zobrazuje film.