LEKCE ZE SOVĚTSKÉ INVAZE V SRPNU 1968

NIKDY SE NEVZDÁVAT

Dr. Jiri Valenta

20. srpna, 2018 

Je 25. květen 1968! Miloš Zeman a já coby studenti pražské Vysoké školy ekonomické debatujeme se svými sovětskými protějšky na institutu ekonomických studií v Leningradě. Tématem našich diskuzí není nic jiného než „pražské jaro“. Vzpomínám si na to, jak Miloš vypráví ruským studentům o tom, že sovětská intervence bude působit destruktivně na přátelství mezi našimi národy. Oba dva jsme se je snažili přesvědčit o tom, že i oni sami v Rusku potřebují nějaký svůj vlastní ekvivalent „pražského jara“, který by se odehrál v Moskvě. Přesně si pamatuji, co mi tehdy Miloš řekl. Ruští studenti mu tehdy kvůli tomu prý říkali, že nás na našich školách mizerně učí.  

23. srpna jsem mluvil se Zemanem po telefonu. Svěřil se mi, že organizuje síť protisovětského odporu v řadách reformních komunistů a sociálních demokratů. „Nemáme zbraně,“ říkal tehdy Zeman. „Musíme bojovat s okupanty pouze za pomoci naší vlastní chytrosti, inteligence, pomocí letáků. Pokud to bude nutné, může to trvat i roky,“ říkal tehdy. Naposledy jsem se Zemanem mluvil 27. srpna. Bylo to naposledy předtím, než jsem odjel do Švýcarska na univerzitu v Bernu. Vysvětlil jsem mu svůj skeptický postoj vůči postavě a roli, kterou v událostech kolem srpna 68 sehrál Alexandr Dubček. Svěřil jsem se mu i s tím, že se Dubček podle mého názoru zkrátka jednoduše vzdal, že kapituloval.

Zeman se mnou tehdy souhlasil. „Bude to dlouhý boj,“ řekl mi. Na tom, že jednoho dne bude naše země opět svobodná, jsme se ale oba shodli. Vzpomínám si, jak jsem po letech, bylo to už po sametové revoluci v roce 1989, měl se Zemanem oběd a shodou okolností jsme se spolu opět bavili o srpnové invazi. Tehdy jsem mu v jedné ze svých knih ukázal radu jednoho disentního, disidentského generála ukrajinské armády z té doby, Petra Grigorenka, kterou v červenci 1968 zaslal na českou ambasádu v Moskvě. Grigorenko v kostce říkal: „Nesmíte se vzdát. Musíte se postavit na odpor.“ Miloš si výtisk té publikace vzal a zařídil její vydání v češtině.

Statečná Grigorenkova rada představuje to samé poznání, ke kterému dospěl britský státník Winston Churchill v roce 1940 v souvislosti s událostmi v Dunkirku. Dobrou ilustraci poskytne snímek Nejtemnější hodina z loňského roku. Británie měla tehdy v Dunkirku uvězněných 300 tisíc mužů. Spojené státy zatím ve válce zapojeny nebyly a Hitler, který v té době již okupoval většinu Evropy, se chystal k útoku na britské ostrovy. Nikdo tehdy nevěřil tomu, že by Británie takový útok mohla vydržet. Film ukazuje, jak zmatený Churchill pod tlakem okolností nastupuje do podzemní dráhy a vyptává se svých spolucestujících, britských občanů, na to, jak se má jako britský premiér zachovat. „Nikdy se nevzdávejte,“ odpovídají mu.