Jedním z nových slov, které jsme se během roku 2024 naučili, je anglosaská zkratka „stratkom“. Nejčastěji z úst plukovníka koordinátora Otakara Foltýna, který během půl roku na Úřadě vlády opakovaně mluvil o své ambici „vytvořit robustní stratcom po vzoru Velké Británie či severských států“.

Jak ale podotýká text na webu Společnosti pro obranu svobody projevu, v britském kontextu zkratka StratCom nijak nesouvisí s komunikací, nýbrž se strategickým velením, anglicky „Strategic Command“. Jde o společné velitelství celé armády – pozemních sil, letectva a námořnictva. Nic takového plukovník Foltýn a třináct referentů na Úřadu vlády, doufejme, neprovozuje.

Odbor zřízený ve Strakově akademii k 1. červenci končícího roku odkazuje podle textu Vlastimila Veselého spíše k americkému pojetí strategické komunikace. Tu v USA definují jako „cílené úsilí vlády Spojených států o pochopení a zapojení klíčového publika s cílem vytvořit, posílit nebo zachovat příznivé podmínky pro prosazování zájmů, politik a cílů vlády USA prostřednictvím koordinovaných programů, plánů, témat, sdělení a produktů synchronizovaných s činností všech nástrojů státní moci“.

Za tímto účelem washingtonská administrativa nejen provozovala několik vládních agentur, ale také využívala různých neziskových organizací podporovaných granty a dalšími veřejnými subvencemi.

Americké ministerstvo zahraničí financovalo třeba též projekty neziskové organizace Global Disinformation Index, která se zaměřovala na vyhledávání dezinfomačních webů a boj za jejich „vyhladovění“ tlakem na inzerenty. Toto financování bylo teď v prosinci Kongresem ukončeno, když se zjistilo, že nevládka při svém hodnocení výrazně nadržuje liberálním a levicovým médiím.

V Británii agendu, o které hovořil Otakar Foltýn, vykonává 77. brigáda, která ale nepodléhá Úřadu vlády, nýbrž armádě. Za covidu ji doplnila pod vládou dočasně zřízená „Rapid Responce Unit“, česky lze přeložit též jako „rychlá rota“.

Jak ale podotýká Vlastimil Veselý, „tahle príma parta slídilů“ skončila kvůli podezřením z cenzury a šmírování občanů.

Utajený odbor a smazaná kampaň

Příběh české verze „rychlé roty“ je příběhem letošního roku. V lednu 2024 prezident Petr Pavel pro Český rozhlas řekl: „Boj s dezinformacemi je teď na bodě mrazu. Vláda nemá pověřence pro tuto oblast. Nemá koordinátora, který by všechno to, co se už na tomto poli odehrálo na půdě třeba Ministerstva vnitra nebo některých institucí, dal dohromady a připravil opravdu koncept, jak vést strategickou komunikaci vlády, jak čelit dezinformacím.“

V květnu po kritice od vlastní stranické předsedkyně odstoupila ministryně TOP 09 pro vědu a výzkum Helena Langšádlová. Nahradil ji stranický kolega Marek Ženíšek, který dopředu avizoval, že v rámci svého portfolia bez portfeje by se chtěl více věnovat agendě strategické komunikace a dezinformací.

Následně vláda prezidentem poptávaný post koordinátora zřídila. A rozhodnutí vyvolalo nadšení zejména ve vojenské a zpravodajské komunitě. „Vláda ČR je opakovaně kritizována, že neumí strategicky komunikovat, že nevyužívá příležitosti a nástroje StratCom na úrovni jejich potenciálu. Vznik pozice národního koordinátora StratCom může být signál, že vrcholní představitelé státu se touto kritikou vážně zabývají,“ ocenil na webu českých vojáků podplukovník Tomáš Novak.

Do funkce byl následně vybrán plukovník Otakar Foltýn z vojenské kanceláře prezidenta republiky, kterého Petr Pavel Úřadu vlády zapůjčil. Tabulkově je Foltýn stále veden na Hradě, což používá jako argument, že činnost koordinátora vykonává bez odměny.

Současně bylo na Úřadu vlády oddělení strategické komunikace (založené dříve za Fialovy vlády) „povýšeno“ na odbor a počet tabulkových míst rozšířen ze čtyř na třináct.

„Úsilí Fialovy vlády se promítlo především do toho, že se jejich vládní tým rozrostl prozatím o bezmála 20 nových postů placených z našich daní. V tom bylo úsilí úspěšné. Nastavit komunikaci se svými stávajícími sympatizanty se jim také povedlo. To, že pouze s nimi, je malá kaňka na kráse, kterou premiér Fiala a zbytek jeho vlády nepotřebuje reflektovat,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Natálie Vachatová ze Společnosti pro obranu svobody projevu.

Jména referentů Úřad vlády tají se zdůvodněním, že jejich zveřejnění by mohlo tyto zaměstnance „poškodit ve společnosti“ a současně by na ně mohly být vedeny kybernetické útoky.

Činností novinářů, zejména Angeliky Bazalové z projektu Mainstream, se ale postupně podařilo objevit, že v odboru působila bývalá redaktorka ČT Adriana Dergam (odešla v říjnu, údajně po sporech s Foltýnem) a dodnes působí bratislavský výtvarník Jozef „Dodo“ Dobrík, tvůrce grafiky ke kampani Dárek pro Putina, v jejímž tričku Foltýn rád pózuje novinářům. Také historička Marie Koldinská, která Foltýna i jeho bratra (s nímž podle některých zdrojů měla sdílet rovněž lože) opakovaně zvala do svého pořadu v České televizi, jejíž vedení o „vedlejšáku“ na Úřadě vlády nemělo tušení.

Nebo hudebník a reklamní textař Ivan Manolov, aktivní ve spolku Nelež. Ten na mezinárodní úrovni úzce spolupracuje s americkou organizací Global Disinformation Index.

Foltýn tvrdí, že odbor neřídí a funguje na ÚV nezávisle na něm. Od poloviny prosince ale v jeho čele stojí úředník – major ve výslužbě Oldřich Brůža, který s Foltýnem spolupracoval už v minulosti. A před několika dny Foltýnovi u Marie Bastlové „ujelo“, že rozhodnutí nezveřejnit jména řadových úředníků učinil on, což na nezávislost nevypadá. Angelika Bazalová k tomu poznamenala, že z vojácké dikce rozhodnutí ÚV bylo Foltýnovo autorství poměrně zřejmé od počátku.

Koordinátor Foltýn se stal jednou z nejvýraznějších tváří vlády, když o nebezpečí dezinformátorů hovořil se stejnou expresivitou jako dříve v pořadu Nory Fridrichové. Na chodbách Úřadu vlády pózoval v tričku s prostředníčkem v ukrajinských barvách a opakovaně hovořil o tom, že část společnosti není možné o našich hodnotách přesvědčit, ale „izolovat“.

Asi nejdále zašel v srpnu, když se rozhovořil na filmovém festivalu ve Slavonicích. Zlidovělá slova o „sviních“, na které je třeba „příkop a karanténa“, nebyla zdaleka tím jediným, co během dvou hodin padlo.

„Strategický komunikátor Foltýn hned zkraje vypálil ostrými, když krátce po nástupu rázem označil občany nespokojené se současnou vládu za svině, kterým je potřeba vykopat hluboké příkopy. Což, dle mě, bude Foltýnův highlight, který půjde jen těžko něčím přebít,“ tuší Natálie Vachatová.

Odbor strategické komunikace má vytvářet obsah, který umožní lidem ztotožnit se s českým státem a jeho institucemi. K tomu od července vytvořil kampaně „Můj 68“ a „Moje vlajka“.

Na počátku prosince pak vládní komunikační tým přišel s „adventním kalendářem“, který měl hrdost na český stát povzbuzovat prostřednictvím grafik využívajících tradic české pohádky.

V prvním okénku kalendáře se nacházel Český Honza, který v podání stratkomu šel studovat do světa, poznal cizinu, a to z něj udělalo otevřeného člověka, který dává peníze na charitu.

Druhého prosince jste si z kalendáře mohli vyjmout Josefa Švejka, který si u piva četl učebnici francouzštiny. „Až 46 procent Čechů zajde alespoň občas do hospody. Pro většinu z nich není příliš důležité být přitažlivý a jen velmi málo z nich mluví francouzsky,“ píše se pod obrázkem opatřeným logem Úřadu vlády. Čtenáři příliš nechápali souvislost mezi Švejkem, francouzštinou a Vánoci, v komentářích se hromadil údiv, načež po několika hodinách Švejk frankofil z účtu zmizel.

Třetí den byla v kalendáři Popelka. Její text, nabádající k většímu zastoupení žen v řídicích pozicích, byl krátce po zveřejnění výrazně upravován, lidé v diskusi se tomu smáli a poté stratkom celý kalendář raději úplně ukončil.

ParlamentníListy.cz se během prosince snažily ve Strakově akademii zjistit, co bylo smyslem adventní kampaně a kolik stála, ale odpovědí jsme se nedočkali.

Bez ní ve zbytku prosince už twitterový účet odboru se mzdovými náklady zhruba půl milionu měsíčně zveřejnil pouze pět příspěvků, z nichž jedním byla reklama na film Jiřího Mádla Vlny, který produkoval miliardář Jan Dobrovský, sponzor prezidenta Pavla.

????Česká kultura opět vykročila vstříc světovému úspěchu???????? https://t.co/24ttDa8yGs

— stratkom_cz (@Stratkom_CZ) December 18, 2024

Stratkom ale má ve stejné sestavě fungovat i během roku 2025, ačkoliv plukovník Foltýn opakovaně říkal, že jeho mandát je pouze půlroční a poté se chce vrátit k práci na Hradě.

Padáte smíchy ze židle...

Před nástupem na Pražský hrad působil Foltýn jako náčelník Vojenské policie. Do funkce si jej vybrala Jana Černochová a odcházel po osmi měsících. Jeho působení provázela řada nestandardních věcí, které se řešily i na sněmovním výboru pro obranu.

Investigativní novinář Jan Hrbáček popsal poněkud šílený příběh, podle kterého měl Foltýn ve vojenské policii vytvářet podivnou spikleneckou buňku, která měla s vyšetřovatelským mandátem a za tiché spolupráce státní zástupkyně Lenky Bradáčové shromažďovat kompromitující materiály o lidech z armády.

„Ve vojenské policii tak podle zdrojů Ekonomického deníku v podstatě vznikala údajně malá zpravodajská služba s velkou chutí ‚na masivní odposlouchávání rozsáhlé skupiny lidí‘,“ shrnul tehdy novinář Hrbáček, který pak vypovídal i před poslanci.

Vzhledem k tomu, že se budování tajného týmu ve vojenských kruzích poněkud „rozkecalo“, přistoupil Foltýn k opatřením utajení, která měla být i na české poměry zcela mimořádným silvestrem.

Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2024

Takto třeba jeden z vybraných vojenských policistů popisoval konspirační schůzku, kterou svolala někdejší policejní důstojnice, v té době občanská zaměstnankyně vojenské policie, se kterou Foltýn spolupracoval. „(Kwasniaková) řekla, že se bude konat setkání vybraných kriminalistů nebo něco takového. A že adresa bude upřesněna,“ líčil. Domníval se, že případ je zakonspirován, protože se dotýká lidí z vojenské policie, ale o to více pak byl ohromen.

„Neuvedla adresu s tím, že mi ji zašle později. Řekla, že to bude okolo 18.00,“ líčil dále. „V 17.00 jsem obdržel SMS zprávu s textem, že to bude blíže Hradčanské. Z toho stejného čísla mi za chvíli přišla zpráva s textem ‚před domem…‘. Takže jsem šel na to místo a na tom místě jsem čekal. A viděl jsem, že přichází kolega a ten říkal: ‚Tobě to přišlo taky?‘ A tak jsme tam čekali spolu,“ vypráví.

Asi za deset minut měla dorazit skupina lidí v čele s Foltýnem a odvést všechny nenápadně na jinou adresu. „Myslím, že to bylo sídlo nějaké neziskovky, kde jsme se všichni posadili a dobrovolně jsme na pokyn náčelníka všichni odevzdali mobilní telefony,“ pokračuje vyprávění.

Napětí přerušil motivační projev Otakara Foltýna: „Náčelník řekl něco v tom smyslu, že armáda má prý nedostatek nábojů a že my musíme zajistit, aby nedocházelo k podvodům a krádežím. Poté odešel pryč. Nevím, kam. Slovo si vzala paní K.,  která řekla, že má podezření, že v tomto resortu funguje organizovaná zločinecká skupina,“ vysvětlili jim prý, proč je třeba konspirovat.

Zkušeným vojenským policistům přišla celá situace naprosto neuvěřitelná. „Z úst mnoha zazníval názor, že takto operovat nejde. Na to odpověděla, že v případě, že se podezření prokáže, došlo by následně k opatření, které by nám umožnilo pracovat jako vyšetřovací orgán,“ líčil dále policista představy Foltýnovy spojenkyně.

„Následně byla ustavena skupina v aplikaci Signál, na které se měla probírat komunikace. Náčelník pak ještě jednou přišel zpátky, kdy měl motivační proslov,“ dodal. Z Foltýnových slov vyplynulo, že skupina může být sledována a že si všichni mají dát pozor, načež společně vyšli na ulici.

„Celkově mi připadalo, že neví mnoho o práci kriminální policie,“ končilo svědectví.

„Člověk, když si ten záznam čte, tak z toho smíchy padá ze židle, protože si chtě nechtě musí představit, jak po sobě ti kriminalisté asi koukali, když je do místnosti se zataženými závěsy přišel ‚namotivovat‘ tenhle chlápek, který dřív dělal v podstatě ‚referenta‘ na generálním štábu a sotva dostane funkci, tak se hned vidí jako Cattani a po večerech sní o generálské frčce,“ říká k tomu Angelika Bazalová.

Je to podle ní obecně příběh Otakara Foltýna. „On je takový ten typ, co to asi myslí dobře, ale nakonec je z toho vždycky groteska,“ vysvětluje.

Není prý celkem pochyb, že velmi podobně to vypadá nyní na Úřadě vlády. „Opět tam má svoji utajenou skupinu a statečně bojuje s nepřáteli vnějšími i vnitřními. Akorát je to opět celé takové úsměvné. To jeho burcování mi nejvíc ze všeho připomíná propagandu proti mandelince bramborové, akorát naopak. On je prostě takový snaživý,“ říká pro ParlamentníListy.cz novinářka.

Ještě horší je, že v tomhle Otakar Foltýn absolutně zapadl do celé Fialovy vlády. „Se strategickou komunikací to dopadlo úplně stejně jako s každým jiným úsilím, které Fialova vláda vynaložila,“ obává se novinářka. Boj s dezinformacemi dopadl podobně jako boj s rozpočtovým schodkem.

V tomto případě ale podle novinářky není třeba příliš truchlit. „Otakar Foltýn v tomto směru udělal skvělou práci. Je dalším potvrzením toho, že věřit státu a institucím je bláhové,“ říká.

„Čím více strategických komunikátorů Foltýnů bude u nás působit, tím menší volání po právu na korigované informace bude vznikat. Má-li tedy někdo na této funkci působit, nechť je to postava pana plukovníka, která přinesla nespočet komických textů a poskytla mnoho prostoru pro lidovou tvořivost,“ souhlasí Natálie Vachatová ze Společnosti pro obranu svobody projevu.

Bazalová si přitom vzpomněla na vyprávění své známé, zdravotní sestry v Izraeli. Když vláda za covidové pandemie doporučila očkování, tak američtí Židé okamžitě naběhli do očkovacích center, zatímco ty, co dorazili z Ruska, doporučení od úřadů naopak přesvědčilo vyčkávat.

„Tahle vakcína proti slepé důvěře v autority, kterou nám naočkovali komunisti, je to nejlepší, co nám tady po nich zbylo. A plukovník Foltýn je takový booster, který nám připomněl, že státu se nevěří, stát se kontroluje,“ vzkazuje novinářka do volebního roku.

Psali jsme:

Přílepek o činnosti pro cizí moc: Pendrekový zákon, varuje právník. Chystá se odpor

Fiala potřebuje Foltýna dál. Ale vtip na Švejka raději smazali

Dalších 10 milionů Kč rozdal Fiala médiím. Kolik z toho jde na Foltýna?

Jména, kolem kterých se v ČT našlapuje. Znalec rozebírá, jak to vzniklo