Platforma „Handbook Germany“, kterou zajištuje Spolkové ministerstvo vnitra, poskytuje odmítnutým žadatelům o azyl právní a praktické rady, jak se vyhnout deportaci. Stránka v devíti jazycích (němčině, angličtině, arabštině, perštině, turečtině, francouzštině, paštštině, ruštině a ukrajinštině) poskytuje rady a informace pro osoby, kterým byla zamítnuta žádost o azyl v Německu. O existenci platformy i v souvislosti s nedávným útokem nožem v Solingenu informoval web Apollo News.

Financování projektu Handbook Germany pak zajišťuje německá vláda a Evropská unie. Příručka je projektem sdružení „Die Neuen deutschen medienmacher:innen“ které vede kampaně za větší rozmanitost v žurnalistice a proti nenávisti na internetu. Prostřednictvím různých projektů a publikací sdružení posiluje postavení „barevných“ novinářů a novinářů s imigrační historií.

Příručka pro uprchlíky na vysvětlující stránce s názvem Deportace pod nadpisem Mohu být deportován? uvádí, že pokud je žádost o azyl zamítnuta, je doporučeno vyhledat právní pomoc, protože „i když byla vaše žádost o azyl zamítnuta, stále existuje řada možností, které by vám mohly umožnit zůstat v Německu“.

„Pokud jste obdrželi oznámení o zamítnutí žádosti od BAMF (Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky), musíte se v každém případě obrátit na právníka nebo poradenské středisko. Existuje několik alternativ k dobrovolnému odchodu nebo vyhoštění,“ uvádí se v příručce.

Dalším tipem na vyhnutí se deportaci je například znovuobjevení „vážného“ válečného traumatu. V takovém případě příručka radí podat následnou žádost o azyl (Asylfolgentrag). „Následnou žádost o azyl můžete podat také v případě, že trpíte závažným válečným traumatem, které zůstalo dříve nezjištěno, nebo v případě, že trpíte závažnou nemocí, která není léčitelná v zemi původu,“ píše se v příručce v kolonce možných alternativ k deportaci. Doporučení příručky tak zní jako podprahové doporučení pro přivození okolností, které by vyhoštění zamezily.

Dále příručka zmiňuje, že „někdy existují překážky pro vyhoštění“. Například pokud „jako žadatel o azyl nemáte cestovní pas nebo nejste schopni cestovat“. V těchto případech Handbook Germany zmiňuje, že bude uprchlíkovi vydán takzvaný Duldung neboli povolení k tolerovanému pobytu. Osoby, kterým je toto povolení vydáno, mohou po určitou dobu legálně pobývat v Německu.

Handbook Germany mimo jiné uvádí: „Vezměte prosím na vědomí: Rodiče mohou být deportováni pouze společně se svými dětmi.“ Platforma vysvětluje, že „pokud je například nezletilé dítě v době deportace nezvěstné, zbytek rodiny nesmí být deportován“.

V neposlední řadě příručka radí uprchlíkům se zamítnutou žádostí, jak využít různé právní a občanské mechanismy k zastavení deportace, například podání petice na Landestag nebo Bundestag, nebo hledání ochrany v rámci církevního azylu.

Církev se může rozhodnout, zda uprchlíka přijme a ochrání před deportací. V případě církevního azylu příručka zdůrazňuje, že by již uprchlík nedostával státní dávky. Překážkou pro církevní azyl nicméně není vyznání: „Pro církev není náboženské přesvědčení žadatele o azyl problémem. Nemusíte být křesťanem, abyste mohli získat podporu prostřednictvím církevního azylu.“

Uprchlíkovi, kterému je žádost o azyl zamítnuta, je mimo jiné doporučováno podat stížnost na BAMF a kontaktovat iniciativu Abschiebungen stoppen. Bleiberecht für alle. (Zastavte deportace. Právo na pobyt pro všechny.) Tato iniciativa na svých stránkách též poskytuje informace, jak „zamezit deportaci“. Odmítnuté žadatele o azyl vyzývá k tomu, aby se deportaci bránili už v letadle.

Iniciativa vyzývá k aktivnímu odporu. Odmítnutý žadatel by měl zkusil promluvit s pilotem letadla či křičet na personál, přičemž by měl zdůraznit, že „neletí dobrovolně“ a že bude proti své deportaci „bojovat“.

Pokud rozmluva s pilotem či křik nebudou fungovat, je doporučeno odmítnout si v letadle sednout, nezapnout si bezpečnostní pás nebo sebou „hodit na podlahu“. Pokud pilot nebude poslouchat, měl by mu uprchlík pohrozit právními kroky.