„Rusko se nějak významně neodlišuje od Sovětského svazu, nesmí se to ignorovat, protože paralely s minulostí existují,“ prohlásil prezident Petr Pavel na připomínce srpnové okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Tomek zmínil moment, který mohl sovětskou okupaci odvrátit: „Jediný moment, který by to mohl odvrátit, by bylo to, že by naše politické a státní vedení zcela splnilo požadavky sovětské strany – tedy znormalizovalo by se už před 21. srpnem. Kdyby tohle udělali, k tomu vstupu by nedošlo,“ uvedl historik v pořadu Interview ČT24.

„Existují oprávněné předpoklady, že vnitrostátní situace byla jen jedním z důvodů. Druhým důvodem byla i snaha Sovětského svazu umístit na naše území sovětská vojska. Byli jsme jediná středoevropská země z území Varšavské smlouvy, kde ta sovětská vojska nebyla. Je prokázané, že v těch 60. letech ten tlak na to existoval a narůstal,“ dodal Prokop k 21. 8. 1968.

Převažovaly vnitropolitické důvody, nebo snahy dostat sovětská vojska na území Československa? „Nešlo čistě jenom o tu vnitřní situaci, jestli tu bude více svobody, nebo nebude. Šlo o to, aby ten systém, který tu bude, aby byl z pohledu sovětského vedení spolehlivý. To znamená, aby byla zajištěna vnější ochrana Sovětského svazu,“ poznamenal Tomek, že Varšavská smlouva byl vnější obranný okruh kolem Sovětského svazu.

Zmínil analogii se vpádem ruských vojsk na Ukrajinu: „Je to určitá paralela s rokem 2022, tedy vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, kdy Rusko potřebovalo nárazníkový stát kolem svých hranic. Potřebovali, aby situace v Ukrajině byla v souladu se zájmy Ruska. Bylo to podobné, šlo o to, zda je to tu bezpečně zajišťováno,“ řekl Tomek.

„Hodně se upíráme na ty vnější znaky, ale ve skutečnosti tam jde principiálně o zajištění vnějších hranic,“ zopakoval historik.

„Ta pozice Československa byla tehdy odlišná od dnešní pozice Ukrajiny v tom, že my jsme neměli žádné spojence. I kdyby nás chtěl tehdy Západ informovat, tak bychom takové informace neměli chtít, protože to osočení znělo, že v Československu je kontrarevoluce a že je tu ohrožen socialismus.

„I kdyby naše zpravodajské služby měly informaci, že se něco takového chystá, jaký by pak měl být postup politického a státního vedení? Mělo by mobilizovat proti svým spojencům na základě analýz? To je nepředstavitelné. To, že bychom se bránili, by byl další důkaz té kontrarevoluce. Nešlo by to z mnoha důvodů, naše armáda například byla orientována a cvičena na boj proti Západu,“ poukázal Tomek, že situace prakticky nebyla řešitelná.

Je Moskva pořád stejná? „V principu to pořád je stejná Moskva. Možná bychom dokonce mohli uvažovat o tom, že bychom mohli revidovat náš pohled na komunistický systém, protož se zda, že je zde stále silnější možnost, že komunismus byl pouze nástroj pro sovětskou, ruskou politiku. Že díky tomu oni mohli pronikat dál do světa, protože tzv. šířili revoluci a v podstatě ospravedlňovali to, že budovali vnější impérium.

Jsou tam skutečně podobné rysy. Koneckonců, když se podíváme na to provedení v roce 1968 a v roce 2022, tak včetně přepadení v noci, údajných cvičení kolem hranic... je tam řada paralel,“ řekl Tomek, podle něhož je moskevskou doktrínou znovu si dobýt prostor, který Sovětský svaz ovládal. „Rok 2022 ukázal, že tomu tak je, že snaha obnovit vnější impérium v Rusku je,“ dodal, a že druhá věc je, zda je takový plán vůbec reálný.