Úvodní téma patřilo koncertu ruské sopranistky Anny Netrebko, který se má uskutečnit v pražském Obecním domě. Zvedla se vlna – u některých politiků – že by takováto umělkyně v Čechách aktuálně vystupovat neměla. „Netahal bych ani sport, ani kulturu do politiky. Tohle mimo jiné dělali i komunisté, vzpomeňte si na bojkot olympiády v Los Angeles. A myslím si, že bychom je neměli následovat,“ sdělil exprezident Miloš Zeman.

Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), jenž je zároveň náměstkem primátora Prahy, se rozhodl konzultovat celou věc na velvyslanectví Ukrajiny. „Pokud na ukrajinské ambasádě je nějaký expert na operní zpěv, tak proč ne?“ ironicky opáčil Zeman. 

„Občas se radíme i s jinými ambasádami o jiných věcech, nejenom s ukrajinskou ambasádou, a nejenom o sopranistkách. Já sám jsem vždy jako prezident zastával názor, že hlavním úkolem prezidenta je hájit suverenitu České, a právě České republiky,“ dodal Zeman, že on by tam vůbec nechodil. „Ale všichni známe pana Pospíšila a tam je opravdu škoda slov,“ dodal.

Dále se Zeman vyjádřil k tomu, že vítěz z Nagana Dominik Hašek bude zřejmě kandidovat do Senátu. Je dobré, když se sportovci stávají politiky? „Aby Senát byl různorodý, znamená, že jsou tam různé profese, včetně profesionálních sportovců. V tom bych problém neviděl. Pokud ovšem ten sportovec má politický talent, zajímá se o politiku a má zajímavé názory,“ podotkl.

„Pokud bude Dominik Hašek kandidovat v Praze, šanci má,“ sdělil Zeman. Moderátor Luboš Xaver Veselý následně zmínil, že Hašek je v současné době protiruským aktivistou, i když roky ve službách Ruska v minulosti pracoval. „Podívejte se, řada lidí neví, že pracoval v ruských službách, takže ho budou volit spíše proto, že nyní je protiruský," řekl Zeman.

Následovala Zemanova slova ke kauze možného ústavního soudce Roberta Fremra. Ten Senátem prošel, ale na základě nových informací, které se kolem Fremra vyskytly, prezident Pavel s jeho jmenováním váhá.

„Opravdu o tom něco vím. Soudce Fremr mně byl navržen svého času před plus minus dvěma roky jako předseda Nejvyššího soudu. Tak jsem si ho pozval. Paní kancléřka Vohralíková sice tvrdí, že na Hradě neexistoval odbor domácí politiky, ale ve skutečnosti tam bylo analytické oddělení, které se právě domácí politikou zabývalo a mimo jiné zpracovávalo i personální podklady, analýzu zákonů a tak dál. Nu a tak toto analytické oddělení mně poskytlo informace o panu soudci Fremrovi, já jsem se s ním zdvořile sešel, a sdělil jsem mu, že ho odmítám z důvodů, které nyní vyplavaly na povrch, ale i z důvodů jiných, které ještě nevyplavaly na povrch, že ho odmítám jmenovat předsedou Nejvyššího soudu. Nesl to tenkrát korektně a nijak neprotestoval,“ dodal Zeman.

„Pan Fremr byl mimo jiné soudcem nejvyššího trestního soudu ICC a tam podle podkladů analytického oddělení, které mimochodem paní kancléřka zrušila, tak podle těchto podkladů vystupoval značně protiizraelsky, a víte, že Izrael je moje srdeční záležitost,“ doplnil Zeman.

„Ale víte, měl jsem skutečně v ruce podklady, nepotřeboval jsem žádné Kysely, aby mě vodili za ruku, a rozhodoval jsem se na základě těchto informací,“ řekl.

A co si myslí o tom, že i senátoři nominaci Fremra schválili? „Vy znáte můj názor na roli Senátu a na jeho potřebnost, v mém případě se domnívám, že nepotřebnost. A tady bych citoval zakladatele kybernetiky Norberta Wienera, který řekl: Aktivně žít znamená žít s přiměřenými informacemi. Jinými slovy, senátoři zřejmě nežijí aktivně,“ dodal Zeman. „Máme to vnímat jako evidentní neinformovanost senátorů? A neinformovaný politik je eo ipso špatný politik.“

K současnému postoji prezidenta Pavla řekl následující: „Dobře o něm mluvit nemohu a špatně o něm mluvit nechci. A kdybych odpověděl na vaši otázku ohledně postoje k situaci prezidenta Pavla, popřu tuto větu.“

„Mohu pouze říct, co bych dělal já. Já bych pana Fremra ústavním soudcem nejmenoval,“ poznamenal Zeman.

Xaver Veselý se pak Zemana ptal na to, že „mnozí lidé se, pravda, smočili s komunistickým režimem, ale že si to odpracovali. Není toto případ i pana soudce Fremra?“ zeptal se.

„Já bych navázal uvedením alespoň dvou případů, kde můžete použít stejnou argumentaci. Já s ní nesouhlasím, postupoval jsem obráceně. První případ je pan Ivan Ošťádal, který byl rezidentem Státní bezpečnosti, což je výše než agent, to je takzvaný držitel propůjčeného bytu, a já jsem ho z tohoto důvodu odmítl jmenovat vysokoškolským profesorem. Druhým případem je pan Fajt, to je člověk, který podle publikovaných materiálů požádal Komerční banku o milionový sponzorský dar pro své osobní potřeby a já jsem ho z tohoto důvodu odmítl jmenovat vysokoškolským profesorem. Vy byste i v těchto případech mohl říci: Tak udělal chybu, rezident Státní bezpečnosti, to je daleko víc než agent a podobně, a odpracoval si to. Já si myslím, že někdo by tyto lidi neměl za toto zavírat do vězení, ale na druhé straně by měla být jakási záklopka přístupu k veřejným funkcím, ať už je to tedy ústavní soudce nebo vysokoškolský profesor nebo například senátor,“ podotkl Zeman. 

Řeč byla i o „tlusté čáře za minulostí“, o níž se často mluví. „Několikrát jsem citoval krásný výrok komentátora Miroslava Koreckého, který v době prezidentské kampaně řekl, že po mužích listopadu přicházejí muži před listopadem. Víte, tady platí ten Santayanův výrok, ‚kdokoliv zapomene na svoji minulost, je odsouzen k tomu ji prožít znovu‘, a nebezpečí totality je všudypřítomné. A vždy přítomné, což se projevuje například pokusy o znovuzavedení takové nenápadné cenzury, takové soft laskavé cenzury, cenzuřičky... Takový maličký, jenom dva prstíčky tam strčí a hned zase půjde,“ dodal Zeman, že on určitě není pro tlustou čáru.

Závěrem Zeman zhodnotil působení Pavla Rychetského v čele Ústavního soudu. „Byly tam dvě fáze jeho působení. A ta druhá, poslední fáze, byla podle mého názoru zatížená tím, co by žádný soudce neměl dělat, to znamená politickým aktivismem. A těch příkladů je celá řada, takže je zbytečné je opakovat. Já jsem z tohoto důvodu považoval pana Rychetského za člověka, který se tak trochu zpronevěřil poslání předsedy Ústavního soudu,“ podotkl Zeman.