Ať si to lidé promyslí! „Jsou to peníze daňových poplatníků. Musí existovat pořádná kontrola i citelné sankce,“ říká poslankyně Lucie Šafránková, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku, která stojí za návrhem novely zákona o pomoci v hmotné nouzi. Změnami se zabývá dlouhodobě. Návrh prošel prvním čtením loni, v minulých dnech se opět dostal poslancům na stůl. „Došlo k přerušení druhého čtení. Budeme se pokoušet zařadit materiál na další schůzi po dohodě s ostatními poslaneckými kluby, aby se vše projednalo co nejdříve,“ potvrdila pro ParlamenniListy.cz Šafránková. „V říjnu jsou volby do Sněmovny, tak to potřebujeme stihnout. Jsme sice v opozici, ale neřečníme a pracujeme,“ uvedl v aktuálním videu na svém facebookovém profilu předseda SPD Tomio Okamura.

Ve veřejném prostoru se nejvíce hovoří o dvou samostatných novelách zákona o pomoci v hmotné nouzi. Jedna z dílny ODS, druhá SPD. „Naše je úplně komplexní, řeší několik desítek změn. Udělali jsme komplexní pozměňovací návrh tak, aby se naše novela dostala přes třetí čtení a byla schválena. Začala jsem hned po prvním čtení spolupracovat i s kolegy z ostatních stran a vytvořili jsme společně komplexní pozměňovací návrh, který má desítky změn,“ popisuje Šafránková. Poděkování směrovala minulý týden v Poslanecké sněmovně i na adresu poslance Jana Bauera, který stojí právě za návrhem ODS. „A chtěla bych touto cestou moc poděkovat kolegům a kolegyním Markovi Novákovi, Hance Aulické Jírovcové, Janě Pastuchové, panu dr. Plzákovi, dále bych také chtěla poděkovat Honzovi Bauerovi, Aleně Gajdůškové a mnoha dalším, že mi v této práci pomáhali.“ 

Poslankyně SPD Lucie Šafránková. Foto: archiv L. Šafránková

Ať už se jedná o změny navrhované ODS nebo SPD, schytávají kritiku. Místo zjednání pořádku vidí za návrhy řada organizací spíš destrukci sociálního systému a dopad na stovky tisíc lidí, kteří dávky pobírají. „Jsou to vlastně nejčastěji lidé, kteří prostě pracují, jen jejich příjmy nejsou dostatečné k tomu, aby si mohli dovolit uhradit všechny náklady spojené s bydlením. Jsou to často senioři, chudé rodiny s dětmi, někde samoživitelé, samoživitelky, handicapovaní, prostě dlouhodobě nízkopříjmové domácnosti, které potřebují podporu bydlení,“ uvedl mimo jiné Martin Šimáček, ředitel Institutu pro sociální inkluzi v rozhovoru pro Romea TV, když si vzal na paškál připravované změny v zákonech z dílen „pravicových populistů“. 

Šafránková s kritikou nesouhlasí. Plošně dávky nikomu brát nechtějí. „Budeme je brát těm lidem, kteří dělají podvody a systém zneužívají. Uvedu příklad. Uchazeč, který je na úřadu práce. Úřad ho vyšle na pracovní pohovor a on jde místo toho k lékaři, s tím, že ho bolí hlava nebo břicho, pak zůstane doma jako práce neschopný. Na pohovor nejde. Pak kontrolor zjistí, že člověk za rohem popíjí vesele alkohol a nic mu není. Pracujícím lidem se jen vysmívá. Zavádíme přesné mechanismy, aby měl úřad práce oporu v zákoně. Teď ji úplně nemá. Budeme dávat sankce ve formě odbírání sociální dávky.“  

Riziková situace? Ne. Cílíme na obchod s chudobou

Lidé, kteří nebudou už moci dávku čerpat, prostě přestanou bydlet? Jablkem sváru jsou i formulace o tom, jak může být kontrolován byt, ve kterém člověk, který pobírá peníze v rámci podpory v hmotné nouzi, bydlí. Zaznívá varování, že novela navrhuje nepřiznat příspěvky na bydlení, když při kontrole bytu úředník shledá závady na straně ubytovaného. Ten pak bude muset závady odstranit? Jenže, kde na to bude brát peníze? Hrozí, že přijde o bydlení. „Mimořádně riziková situace,“ podotýká Šimáček v už zmiňovaném rozhovoru. 

Vysvětlení z SPD zní takto: Komplexní návrh zavádí k příspěvku a doplatku na bydlení, že byt musí splňovat technické a hygienické parametry. „Do bytů, které jsou nevyhovující, nově příspěvek a doplatek na bydlení nebude vyplácený,“ vysvětluje Šafránková. Cílí tak na obchod s chudobou. Lidé zatím často bydlí v bytech, kde není elektřina, neteče teplá voda, o topení si mohou nechat zdát. „Nikdo z nás nechceme, aby v takových podmínkách vyrůstaly děti. Argumenty, že děti půjdou na ulici, jsou zcestné. Všichni si musíme uvědomit, že nechceme, aby vyrůstaly další a další generace lidí, kteří budou žít ve vyloučených lokalitách, ve squatech, vybydlených bytech a stát na to bude platit vysoké částky v doplatku a příspěvku na bydlení. To nikdo nechceme,“ říká poslankyně. A jaký bude postup? „Pokud bude mít úřad práce podezření na takový byt, vyrozumí obec, pronajímatele i nájemce a stanoví lhůtu na odstranění problémů, které byly zjištěné. Není to o tom, že přijde kontrola a řekne: Vystěhujte se, protože už vám nedáme příspěvek na bydlení. Bude stanovena lhůta.“    

Šafránková vysvětluje podrobnosti. „Pokud si někdo pronajímá od někoho byt, který nesplňuje parametry, že tam neteče voda, nejde elektřina… Je to i na pronajímateli, aby toto odstranil. Pronajímatelé by si měli rozmyslet, jaké byty pronajímají a dbát na to, aby se nevybydlovaly. Když jsem sestavovala tento zákon, samozřejmě jsem jezdila do praxe. Mluvila jsem s lidmi z odborů sociální péče, pracovníky úřadů práce, pedagogy a narazila jsem na hrozné věci. Rodina dostala krásný byt… Viděla jsem to. Po dvou měsících byl naprosto zdevastovaný a vybydlený. Musíme cílit i na to, aby se z bytů nestávaly squaty.“