Zelenskyj hned na úvod svého proslovu upozornil, že na půdě Lowy Institute promluvila v roce 2014 i tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová, která upozornila, že tehdejší ruský vpád na Krym a útoky na Donbasu nejsou jen lokálním problémem. Merkelová tehdy upozornila, že tato krize se týká „nás všech“.

Svých posluchačů se Zelenskyj zeptal, jak je možné, že svět nechal situaci dojít až k 24. únoru 2022, k ještě rozsáhlejšímu útoku na Ukrajinu, když už v roce 2014 zaznívalo, že je třeba řešit ruský útok na Krym a na Donbas?

„V roce 2014 jsme se například nedočkali skutečně tvrdých sankcí vůči Rusku. Nebylo za tento zločin potrestáno. Tehdy byla mezi mnoha lidmi ve světě velmi silná touha přimhouřit nad anexí oči, považovat válku za pouhou ,krizi' a pokračovat ve vztazích s Ruskem,“ konstatoval ukrajinský prezident.

Protože Putin už v roce 2014 nedostal jasnou odpověď svobodného světa na své počínání, zašel tak daleko, že 30. září 2022 připojil ruský prezident k Rusku další 4 ukrajinské regiony.

„To se stává vždy: když zločinec nedostane za spáchaný zločin adekvátní trest, vnímá to jako povolení k dalším kriminálním činům. ,Jsou slabí', tak reaguje agresor, když necítí žádnou odezvu,“ pokračoval Zelenskyj s tím, že svět podobnou situaci už zná a to z konce září 1938, kdy Adolf Hitler obsadil část československého území. Západní politici tehdy věřili, že tím odvrátili válku, ale dnes víme, že realita byla úplně jiná.

„Buďte si jisti - hlava Ruska nyní pečlivě analyzuje reakci světa na jím zorganizované falešné referendum na ukrajinské půdě a na vyhlášení anexe našeho území. Co přesně ho zajímá? Je to jednoduché: zajímá ho, zda má ještě potenciál k eskalaci. Pokud bude reakce světa nyní slabá, Rusko přijde s nějakou novou eskalací. Vidíte, že škála zločinných akcí tohoto státu je velmi široká - raketový teror, masové vraždy, zločinné deportace, radiační vydírání například v naší dobyté Záporožské jaderné elektrárně, potravinová krize, energetická krize atd.,“ varoval Zelenskyj.

A vyzval k rázné odpovědi.

K mezinárodnímu odsouzením ruské anexe dalších ukrajinských území. K přijetí dalšího balíku tvrdých sankcí uvalených na Rusko. Čím tvrdší odpověď světa bude, tím spíš to podle Zelenského odradí jakéhokoli příštího agresora, protože si bude pamatovat, že žádná další agrese už nezůstane nepotrestána.

Podle agentury Interfax se Zelenskyj obrátil přímo k NATO a vyzval Severoatlantickou alianci, „aby Rusku znemožnila užití jeho jaderných zbraní“.

„Je třeba preventivních úderů, aby věděli, co je čeká, pokud jaderné zbraně použijí. Ne naopak čekat na jaderné údery Ruska a pak říkat: ,aha, udělali jste tohle, tak my uděláme tohle‘,“ doporučoval před australským publikem Zelenskyj.

Poté Zelenskyj poděkoval Australanům za to, jak Ukrajinu podporují a rozloučil se tradičním zvoláním „sláva Ukrajině“. 

Nejvyšší představitelé Ruska, včetně mluvčí ruského ministra zahraničí Marie Zacharovové a mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, obvinili Zelenského z výzvy k jaderné válce.

Podle serveru Kyiv Independent Zelenského mluvčí Serhij Nykyforov vysvětlil, že prezident měl na mysli pouze preventivní sankce uvalované na Rusko. Všechny ujistil, že Ukrajina nehodlá vyzývat k rozpoutání jaderné války.