Dne 27. února se v americkém Michiganu konaly prezidentské primárky Republikánské i Demokratické strany.

V republikánských primárkách bývalý prezident Spojených států Donald Trump s přehledem porazil Nikki Haleyovou s 68,1 procenta voličských hlasů. Haleyová získala pouze 26,5 procenta, a Trump se tak pravděpodobně stane republikánským kandidátem na prezidenta v listopadových volbách.

Demokratické primárky pak suverénně vyhrál současný prezident Joe Biden s 81,1 procenta hlasů. I přes jeho vítězství je nicméně patrné, že se potýká s rostoucí vlnou nespokojenosti ve vlastní straně kvůli svému přístupu ke konfliktu mezi Izraelem a Hamásem.

Řada aktivistů i volených představitelů v čele s demokratickou představitelkou Rashidou Tlaibovou – jednou z prvních muslimek zvolených do Kongresu – vedla kampaň za to, aby voliči volili možnost „nerozhodný“ na protest proti Bidenovu postupu ve válce na Blízkém východě.

V Michiganu žije jedna z největších populací arabských Američanů a muslimů v zemi a mezi demokraty panují obavy, že znepřátelení si této skupiny obyvatel by mohlo prezidentovi uškodit ve státě, který byl klíčový pro jeho vítězství v roce 2020.

„Cítíme se vládou zcela opomíjeni a neviděni. Pokud chcete, abychom byli hlasitější, přijďte sem a volte ‚nerozhodný‘,“ řekla Tlaibová, první palestinská Američanka v Kongresu, ve videu, které v sobotu na síti X zveřejnila skupina Listen to Michigan.

NEW ENDORSEMENT: “If you want us to be louder, come here and vote uncommitted.” -@RashidaTlaib pic.twitter.com/8pxuUjq5QG

— #ListenToMichigan (@Listen2michigan) February 17, 2024

Michiganská guvernérka Gretchen Whitmerová byla v pořadu stanice CNN dotázána na tyto rozpory v Demokratické straně v souvislosti s válkou. Ta uznala „bolest“, kterou muslimská komunita cítí nad válkou mezi Izraelem a Hamásem, přesto však vyzvala, aby lidé volili Bidena, protože „každý hlas, který nebude odevzdán pro Joea Bidena, podporuje druhé Trumpovo funkční období“.

Svůj hlas jako „nerozhodný“ se nakonec rozhodlo dát 13,2 procenta voličů. Přes sto tisíc lidí tak odevzdalo svůj protestní hlas.

Třetí zákaz pro Trumpa

Ve středu pak přišlo rozhodnutí ze strany soudu ve státě Illinois, který zakázal Donaldu Trumpovi, aby se objevil na volebním lístku republikánských primárek v Illinois 19. března kvůli jeho roli při vzpouře v americkém Kapitolu 6. ledna 2021. S ohledem na očekávané Trumpovo odvolání soud odložil nabytí právní moci svého rozhodnutí, informovala agentura Reuters. O konečném výsledku pravděpodobně rozhodne až Nejvyšší soud USA.

Organizace Free Speech For People, která se zavazuje chránit americkou ústavu, označila rozsudek soudu za „historické vítězství“. „Každý soud nebo úředník, který se zabýval podstatou Trumpovy ústavní způsobilosti, shledal, že se po složení přísahy dopustil vzpoury, a proto je diskvalifikován z prezidentského úřadu,“ uvedl právní ředitel Free Speech For People Ron Fein.

Illinois je tak v řadě již třetím státem, který vyřadil Trumpa ze svých volebních lístků. Podle článku 3 ve 14. dodatku Ústavy USA státní úředníci, kteří slíbili věrnost ústavě a poté se „zapojili do povstání nebo vzpoury proti ní nebo poskytli pomoc či útěchu jejím nepřátelům“, nemohou vykonávat volené veřejné funkce. 

K útoku na Kapitol došlo 6. února 2021, dav příznivců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa tehdy vnikl do budovy Kongresu. Útok způsobil vlnu rozhořčení a odsouzení po celém světě a měl značný dopad na politickou scénu USA, vedoucí k impeachmentu Trumpa a dalším právním a politickým krokům.

Trump dále tvrdí, že „neudělal nic špatného“.

„Neudělal jsem nic špatného kromě toho, že jsem vybudoval úspěšnou společnost, která vlastní jedny z největších nemovitostí na světě, a že jsem porazil Hillary Rodham Clintonovou a demokraty v prezidentských volbách v roce 2016, tedy ve volbách, v nichž se neočekávalo vítězství republikána,“ rozepsal se Trump na sociální síti Truth Social.

Odvolávat se proti rozhodnutí soudu hodlá tak dlouho, než zvítězí spravedlnost. Podle jeho názoru se jedná o útok na jeho osobu jakožto politického oponenta Joea Bidena. „Jedná se o útok na politického protivníka Joea Bidena, který nemá obdoby v ničem, co se kdy v historii Spojených států stalo. Jedná se o politický hon na čarodějnice, který povede ke zničení státu New York, z něhož budou po tisících utíkat podniky a lidé, zatímco po ulicích se budou nadále potulovat zločinci. Budeme se odvolávat, dokud nezvítězí spravedlnost!“

Jen pár hodin poté už na síti znovu napadal Joea Bidena, zaměřil se na jeho kognitivní schopnosti. Zda je totiž Biden vůbec schopen kvůli svému zdraví znovu kandidovat na prezidenta a vydržet druhé funkční období, je otázkou, která zajímá nejen republikány, ale i demokraty.

Joe Biden jako „sympatický, dobře naladěný starší muž se špatnou pamětí“

Trump Bidena vyzval, aby podstoupil kognitivní test. „Křivák Joe Biden musí podstoupit kognitivní test. Možná bychom tak mohli zjistit, proč dělá tak hrozná rozhodnutí. Já jsem si udělal dva a v obou jsem uspěl (bez chyb!),“ napsal Trump s tím, že tento test by měli podstupovat všichni prezidentští kandidáti.

Donald Trump pravděpodobně reagoval na zveřejnění závěru lékařské prohlídky, kterou Biden podstoupil ve středu v Národním zdravotnickém středisku Waltera Reeda. „Prezident Biden je zdravý, aktivní, statný 81letý muž, který je i nadále schopen úspěšně vykonávat prezidentské povinnosti,“ uvádí lékařská zpráva. Kognitivní test však nebyl součástí prohlídky.

Obavy o to, zda je Biden schopen v případě zvolení vykonávat funkci prezidenta, tento měsíc rozvířilo i zveřejnění zprávy právníka Roberta Hura, zvláštního poradce pro vyšetřování, zda Biden nesprávně nakládal s tajnými dokumenty, kde byla zveřejněna obava, že se Biden bude soudní porotě prezentovat jako „sympatický, dobře naladěný starší muž se špatnou pamětí“, a bude tak obtížné porotu přesvědčit, že by ho měla odsoudit za „závažný trestný čin, který vyžaduje duševní stav úmyslného jednání“.

Mezi listopadem 2022 a lednem 2023 objevili právníci prezidenta Joea Bidena v jeho bývalé kanceláři ve Washingtonu a v jeho osobní rezidenci ve Wilmingtonu ve státě Delaware přibližně 25 až 30 utajovaných vládních dokumentů z doby jeho působení v Senátu Spojených států amerických a z doby jeho viceprezidentství v Obamově administrativě. V lednu 2023 byl Robert Hur jmenován zvláštním poradcem, aby vyšetřil „možné neoprávněné vynášení a uchovávání utajovaných dokumentů nebo jiných záznamů“.