Podle serveru Politico se francouzský prezident Emmanuel Macron snaží vytvořit novoliberální frakci nazvanou Noví Evropané. Ta by měla spojit stávající liberální frakci Renew s liberály z dalších zemí. Z Rumunska, ale i z celé řady dalších zemí.
„Chceme všechny přesvědčit, aby se připojili k jedné (evropské) politické straně,“ řekl Gilles Boyer, francouzský europoslanec ze strany Horizons, kterou vytvořil bývalý francouzský premiér Edouard Philippe, spřízněný s Macronem. „Poselstvím je, že se sjednocujeme, a to nás posílí,“ dodal Boyer, který bude pokladníkem asociace.
„Pokud chcete upevnit blok proti krajní pravici, musíte se konsolidovat. Posíláme tuto zprávu,“ řekl Michal Kobosko, prezident sdružení Noví Evropané a také předseda politické strany Polska 2050.
Vytvoření politické strany na úrovni EU by také umožnilo renesanční přístup k milionům eur financování EU z rozpočtu Evropského parlamentu.
V současné době vedou volební kampaň liberálů do Evropského parlamentu tři politici – Němka Marie-Agnes Strack-Zimmermannová, Francouzka Valérie Hayerová a Ital Sandro Gozi. Noví Evropané mají mezi svými členy 314 zákonodárců v různých národních parlamentech, Mezi její nejmocnější členy patří Macron a slovinský premiér Robert Golob. V novém sdružení je již osm místopředsedů: Dacian Ciolos, Valérie Hayerová, Nathalie Loiseauová, Bergur Løkke Rasmussen, Kirsten Munch Andersenová, Klemen Grošelj, Irena Joveva a Ramona Strugariu.
„Myslím, že můžeme být efektivnější, když budeme spolupracovat v evropské politické straně,“ řekl Dacian Ciolos, rumunský europoslanec ze strany REPER.
Francouzský prezident Macron už nebude obhajovat mandát. Podle francouzské ústavy smí kandidovat jen dvakrát jeho další funkční období skončí až v roce 2027. A vedle aktivity v Evropském parlamentu kolem sebe také shromažďuje síly na poskytnutí další pomoci Ukrajině. A dokonce nevyloučil možnost nasazení francouzských vojáků na Ukrajině.
Server listu Le Monde upozornil, že sliby jsou jedna věc, ale rozpočtové možnosti Francie věc druhá. Macrona z toho prý pěkně může bolet hlava.
Mnoho zákonodárců vládní koalice říká, že se jich pravidelně ptají voliči ve svých volebních obvodech, kteří říkají, že nechápou, proč vláda dává „3 miliardy eur Ukrajině“.
Tato stížnost zazněla i během protestů farmářů na začátku roku, uprostřed polemiky o dovozu kuřat z Ukrajiny. „Lidé se nás ptají, proč dáváme Ukrajině 3 miliardy eur, přijde to hodně,“ přiznal Mathieu Lefèvre, poslanec z renesanční strany Emmanuela Macrona, který v posledních dnech ve svém volebním obvodu rozdává letáky k evropským volbám.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.