Halda Heřmanice je jedním z největších ekologických problémů Ostravska. Jedná se o výsypku bývalých dolů Heřmanice a František. Dodnes svou výškou překonává šestipatrové činžovní domy. Součástí obřího úložiště jsou i tři kalové nádrže po bývalé čističce odpadních vod a také skládka odpadů ze zdejších koksoven. Obojí ukrývá obrovské množství toxických odpadů, které představují pro lidské zdraví vážné nebezpečí.
O hrozbě závažných ekologických rizik se ví desítky let. Už v roce 1994 byly poprvé zjištěny známky prohořívání uhlí v haldě. Vzhledem k blízkosti skládky toxických odpadů vyvstala potřeba zamezit prohoření haldy právě do těchto míst. Ke všeobecnému klidu nepřispívá ani poloha haldy blízko ostravských rezidenčních čtvrtí. Podle odhadů odborníků se krátí čas na řešení závažného ekologického rizika.
Haldu Heřmanice získal v roce 1998 do své správy státní podnik DIAMO, který má na starosti zahlazování následků hornické činnosti po těžbě uranu, rud a části uhelného hornictví v České republice. DIAMO dostalo za úkol haldu sanovat. O téměř třicet let později je však vyřešení situace stále v nedohlednu. Za uplynulou dobu se tak pouze rozhořelo odhadem více než 2 miliony tun haldoviny a započaly soudní spory mezi zúčastněnými stranami.
V roce 2017 postavila soukromá společnost Ostravská těžební na haldě třídicí linku, která měla z haldy získat suroviny použitelné pro další zpracování. Byla to naděje, že riziková halda projde po částech třídicí linkou a kromě ekologického přínosu ještě dojde k využití některého materiálu pro další účely. Jenže následným průzkumem se zjistilo, že v haldě je mnohem méně uhlí, než se původně předpokládalo. Investorovi se prodražila i manipulace s materiálem, protože míry kontaminace byly vyšší než předpokládané. Provoz třídicí linky byl tak v roce 2020 ukončen. „Existuje celá řada dokumentů, které se zabývají materiálem na odvalu. O tom, že materiál je a může být kontaminován, se samozřejmě ví. Jde o území staré ekologické zátěže, pro kterou je kontaminace příznačná,“ brání DIAMO jeho mluvčí Tomáš Indrei.
Sanaci kromě liknavosti provázejí i majetkové a jiné spory, které ji zbytečně prodlužují. V roce 2022 prodal miliardář Zdeněk Bakala přes svou společnost Asental Land část pozemků haldy Heřmanice soukromé firmě cresco&finance, která je majetkově spřízněná s Ostravskou těžební, bývalým provozovatelem třídírny na haldě. Státní podnik DIAMO měl příležitost pozemky odkoupit pro sebe, ale nevyužil ji. Sporům se nevyhnula ani oddělovací vzdušná stěna, kterou DIAMO nechalo vystavět, aby oddělilo prohořívající část haldy od skládky jedovatého odpadu a kontaminovaných kalových nádrží. Realizací pověřilo soukromou společnost Ridera Bohemia. Dnes ale projekt brzdí neshody obou stran. DIAMO začalo po bezmála deseti letech zpochybňovat funkčnost i materiálové složení stěny. Ridera namítá, že celý proces budování oddělovací vzdušné stěny probíhal pod dohledem a kontrolou jak státního podniku DIAMO, tak veřejnoprávních orgánů. Zároveň konstatuje, že sám státní podnik DIAMO opakovaně potvrzuje funkčnost a účinnost stěny svými vrtanými teplotními sondami.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Novotný
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.