„Uhlíková cla jsou samozřejmě naprostá zelená hloupost,“ glosoval v pátek bývalý prezident České republiky Václav Klaus v reakci na schválení dalšího balíčku „zelené legislativy“ Evropskou unií na začátku týdne. Zpoplatněny mají být emise z vytápění budov a emise ze silniční dopravy, stejně jako zrušení bezplatnosti emisních povolenek a záměru zavedení takzvaného uhlíkového cla.

Zavedení uhlíkového cla považuje Klaus za zásah do volného obchodu, který bude mít následky. „Jestli se nemýlím, u nás to prošlo téměř bez povšimnutí, i když je tento plán hrubým zásahem do volného (či svobodného) obchodu. Bude mít dalekosáhlé důsledky,“ píše a dodává, že svobodný trh je založen na minimálním či úplném odstranění cel.

Uhlíkové clo pak považuje za pokus o zdražení veškerého zboží obsahujícího uhlík. Jeho náhrada při vysokých cenách by mohla být dle slov Klause v mnoha případech likvidační. Zpochybňuje i spojitost uhlíkových cel a snahu zamezit globálnímu oteplování. „Uhlíková cla údajně bojují s globálním oteplováním. Jejich účelem je omezit výrobu i spotřebu produktů s uhlíkem. Tento záměr je nesmyslný. Vážná klimatická věda nepotvrzuje platnost kauzálního vztahu mezi emisemi CO2 a průměrnou teplotou naší planety,“ uvádí. Ti, kteří tento návrh prosazují – Klaus jmenoval například předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou nebo českého ministra životního prostředí Petra Hladíka a další – „bojují s lidskou svobodu a s životní úrovní milionů lidí“.

„Zavedení uhlíkového cla bude tvrdým zásahem do peněženek milionu lidí v Evropě. Je to navíc iniciováno s neuvěřitelnou necitlivostí ve chvíli, kdy prožíváme (námi samými způsobenou) mimořádně vysokou inflaci, která znamená snížení životní úrovně stamilionů lidí,“ zdůrazňuje Klaus. Clo dále označuje za radikální protekcionistické opatření, skrze které Evropská unie cíleně útočí na země třetího světa, země s nižší životní úrovní i na země exportně orientované na země Evropské unie. Protekcionismus namířený proti africkým zemím je pak podle něj nafoukaným a povýšeným krokem. „Všimla si toho naše vláda? Schválili to její zástupci?“ ptá se.

V glose se dále přesunul k případu učitelky základní školy, která byla státním zástupcem obžalována za „popírání genocidy, když žákům sdělovala svůj výklad situace na Ukrajině“. Podle Klause je toto obžalování jen dalším způsobeným průlomem do normálního světa, na válku na Ukrajině lze mít názory různé, myslí si. „Zneužívání slova genocida je jedním z otřesných posunů dnešního světa. Pochybuji, že paní učitelka mluvila o genocidě a že tento pojem popírala. Asi neudělala nic jiného, než že říkala věty, které jsou odlišné od vět paní ministryně Černochové. Nedovedu si představit, že by propagovala genocidu,“ glosuje Klaus a dochází k závěru, že udání učitelky muselo přijít od „rodiče typu Černochové“, jež své dítě k nahrávání učitelky přimělo.

V závěru glosy se Klaus zamýšlí nad tím, jestli by bez nějakého toho obžalování dnes základní školou na Praze 6 prošel třeba takový Henry Kissinger - bývalý ministr zahraničních věcí USA. „Říká-li Henry Kissinger, že je třeba zastavit válku a uvažuje-li o přijetí statu quo na bojišti jako východiska pro další jednání, schvaluje tím genocidu? Prošel by základní školou v Praze 6? Neudal by ho také někdo?“