Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před pár dny v rozhovoru pro server Washington Post poznamenal, že pokud jeho zemi Američané nepomohou, nepošlou jí dost vojenské techniky a munice, vojáci se budou muset postupně stahovat ze všech pozic.

Server Politico teď přišel s podobným varováním. „Ukrajině aktuálně velice hrozí zhroucení vojenských linií,“ stojí už v titulku článku.

„Podle vysokých ukrajinských důstojníků je vojenská situace ponurá a ruští generálové by mohli slavit úspěch všude, kam se rozhodnou zaměřit svou nadcházející ofenzivu,“ rozvedl myšlenku server Politico.

Ukrajinci naléhavě potřebují dělostřelecké granáty ráže 155mm, ale také systémy protivzdušné obrany Patriot a opravdu velké množství dronů. Ale pozor. Server Politico tvrdí, že i kdyby se nakonec Američané uvolili dál pomáhat napadenému národu, už to nemusí stačit. Fronta se možná tak či tak pořádně otřese. Už kvůli upraveným klouzavým bombám, které Rusové využívají a které jsou podle expertů schopné rozbít některé části frontové linie v podstatě na padrť.

„Nyní už Ukrajině nemůže pomoci nic, protože neexistují žádné seriózní technologie, které by Ukrajině vykompenzovaly velké množství vojáků, které na nás Rusko pravděpodobně vrhne. My ty technologie nemáme a Západ je nemá v dostatečném počtu,“ řekl Politico jeden z předních vojenských zdrojů, který však promluvil jen pod podmínkou zachování anonymity.

Rusko jen v březnu vypálilo na Ukrajinu přes 3000 řízených leteckých bomb, 600 bezpilotních letounů a 400 střel, uvedl ve středu prezident Volodymyr Zelenskyj. Na jeho slova upozornila agentura Reuters.

Ale ani server Politico ještě tak docela nehází flintu do žita. Ukrajincům prý mohou pomoct velké ruské chyby. Že se jich stále dopouští, ukázali i minulou sobotu.

„Chyby jako v sobotu, kdy Rusko zahájilo jeden z největších tankových útoků na ukrajinské pozice od začátku jeho úplné invaze, jen aby kolonu rozdrtila ukrajinská 25. brigáda, která vyřadila tucet tanků a 8 bojových vozidel pěchoty,“ upozornil server.

Server Kyiv Post napsal, že generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ukázal, že to s pomocí Ukrajině myslí vážně. „Šéf NATO vyčlenil 100 miliard eur na vyzbrojení Ukrajiny,“ napsal server Kyiv Post.

Návrh je postaven tak, aby do fondu pro Ukrajinu přispívalo 32 zemí NATO podle velikosti jejich ekonomiky.

Ministři zahraničí NATO budou o plánu jednat ve středu v Bruselu, kde se budou snažit vytvořit podpůrný balíček pro Ukrajinu do červencového summitu ve Washingtonu.

„Ministři zahraničí budou diskutovat o nejlepším způsobu, jak zorganizovat podporu NATO Ukrajině, aby byla silnější, předvídatelnější a trvalejší," řekl představitel NATO. „Na dubnových ministerských setkáních nebudou přijata žádná konečná rozhodnutí a diskuse budou pokračovat, jak se budeme blížit k červencovému summitu ve Washingtonu.“

Stoltenbergův návrh také předpokládá, že NATO převezme větší kontrolu nad koordinací dodávek zbraní do Kyjeva od uskupení pod vedením USA. To by mohlo omezit vliv Donalda Trumpa na pomoc Ukrajině, stane-li se prezidentem.

Na druhé straně jde o posun celého NATO. Aliance dosud dávala najevo, že Ukrajinu sice podporují její jednotliví členové, ale Aliance jako celek nestojí o střet s Ruskem.

Problém však je, že chyby dělají Ukrajinci i Západ, což se projevilo např. při protiofenzivě Ukrajiny v roce 2023, která skončila neúspěchem.

A pak je tu podle Ukrajinců ještě jeden problém. Rusové se pořád učí a na každou zbraň, kterou Ukrajincům dodá Západ, dříve či později najdou odpověď.

„Zalužnyj tomu říkal ,Válka jedné šance',“ řekl jeden z důstojníků. „Tím myslel, že zbraňové systémy se velmi rychle stanou nadbytečnými, protože jim Rusové rychle dokážou čelit. Například jsme úspěšně použili střely Storm Shadow a SCALP (dodané Británií a Francií) – ale jen na krátkou dobu. Rusové neustále studují. Nedávají nám druhou šanci. A jsou v tom úspěšní.“

A aby toho nebylo málo, Ukrajinci často západní zbraňové systémy dostanou až s křížkem po funuse, čili příliš pozdě. Jedním z příkladů mohou být např. dodávky stíhaček F-16. „F-16 byly potřeba v roce 2023; nebudou vhodné pro rok 2024,“ pravil jeden z ukrajinských důstojníků.

„V posledních měsících jsme si začali všímat raket odpalovaných Rusy z Džankoje na severním Krymu, ale bez výbušných hlavic. Nerozuměli jsme, co dělají, a pak jsme na to přišli: Zjišťují vzdálenost,“ řekl. Důstojník vysvětlil, že Rusko vypočítávalo, kde nejlépe rozmístit své raketové a radarové systémy S-400, aby maximalizovalo oblast, kterou mohou pokrýt, aby zamířily stíhačky F-16 a udržely je daleko od předních linií a ruských logistických uzlů,“ zaznělo od člena armády.

Ukrajinci by prý potřebovali asi tak 4 miliony dělostřeleckých granátů a 2 miliony dronů. „Potřebujeme houfnice a granáty, stovky tisíc granátů a rakety,“ řekl jeden z velitelů s tím, že Ukrajinci opakovaně sdělili Západu, že mají zkušenosti z pole, že rozumí této válce a aby v ní mohli obstát, potřebují západní zdroje, které má Západ k dispozici.

Česká iniciativa, která slíbila na Ukrajinu dodat stovky tisíc dělostřeleckých granátů, je sice vítaná, ale z hlediska čísel, která předestřel jeden z ukrajinských velitelů, je to pomoc stále nedostatečná.

Velitelé také zdůrazňují, že potřebují mnohem, mnohem více mužů. Země v současné době nemá dostatek mužů v první linii, a to zhoršuje problém nedostatečné podpory Západu. A nábory by měly být spuštěny mnohem dřív, než přijde očekávaná ruská ofenziva. To už noví vojáci budou muset stát na svých místech.

A i to může být problém. Prezident Zelenskyj a jeho vládnoucí partneři se totiž obávají mobilizovat širší masy. Kvůli očekávaným politickým otřesům, které by vlna mobilizace mohla vyvolat.

„Nečelíme jen vojenské krizi – čelíme i politické krizi,“ sdělil serveru Politico jeden ze zdrojů.