Kirby se zahraničně-politickým tématům týkajících se vztahů Spojených států s Čínou, války na Ukrajině či napětí v indopacifickém regionu věnoval na pondělní tiskové konferenci, která předchází návštěvě USA od jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola. Příjezd jihokorejské hlavy státu do Bílého domu bude znamenat vůbec první návštěvu indopacifického lídra pro amerického prezidenta Joea Bidena od doby, kdy vstoupil do úřadu a zároveň půjde i o velmi symbolické setkání, jelikož obě země aktuálně slaví 70. výročí smlouvy o vzájemné obraně, která se zaobírá bezpečnostními zájmy Jižní Koreje a USA od uzavření korejského příměří.

Jun Sok-jol se mimo setkání s Bidenem ve čtvrtek chystá přednést projev na společném zasedání Kongresu, jako první jihokorejský prezident za posledních deset let, a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan již avizoval, že se americký prezident Biden chystá s jihokorejským protěškem hovořit zejména o oblasti kybernetické bezpečnosti, ekonomických investicích a partnerství v oblasti vzdělávání či oba státníci proberou konkrétní body týkající se odrazení Severní Koreji od jaderného zbrojení poté, co Pchjongjang zintenzivnil testy balistických raket, včetně letového testu mezikontinentální balistické rakety na pevné palivo, který poprvé provedl na začátku tohoto měsíce.

Kirby v té souvislosti hovořil o snaze o dosáhnutí mírového řešení a kompletní denuklearizace. „Aliance je i nadále odhodlána vést dialog s Korejskou lidově demokratickou republikou s cílem dosáhnout mírového a diplomatického řešení dlouhodobých rozporů a dosáhnout úplné denuklearizace Korejského poloostrova,“ uvedl a Jižní Koreu označil za skvělého spojence a přítele, se kterým bude Biden mimo bezpečnostní otázky chtít řešit i možnosti pokračování spolupráce týkající se obchodu, řešení změny klimatu, potravinové a energetické soběstačnosti či možnostem, jak by oba státy mohly spolupracovat při své snaze o pomoc Ukrajině.

Ohledně podpory Ukrajiny zaznělo, že již měla Jižní Korea napadené zemi přispět humanitární pomocí ve výši 250 milionů dolarů (přes 5,3 miliardy Kč). „Není to jen evropský problém. To, co dělá Putin na Ukrajině, je problém globálního charakteru,“ zmínil se Kirby, když upozornil, že Ukrajině pomáhají i země, jež jsou od ní tisíce mil daleko.

Zdali a jak budou chtít Jihokorejci i nadále pomáhat Kyjevu prý není otázkou, kterou by USA mohly a chtěly ovlivňovat. „Každý národ je suverénní, a proto si sám musí říct, zdali chce podpořit Ukrajinu a jak bude tato případná pomoc vypadat. Úlohou Spojených států ani zdaleka není to, aby se snažily vyvíjet tlak či přemlouvat ostatní národy, aby toho pro Ukrajinu dělali více či ji poskytovali odlišnou pomoc. Každá země si o tom rozhoduje sama a my to respektujeme,“ ujistil.

Napětí v indopacifickém regionu dle něj aktuálně nevyvolává pouze Severní Korea, ale také „agresivní a nátlakové chování“ Číny v Jihočínském moři a Tchajwanském průlivu. Biden se podle Kirby chystá jasně deklarovat, že „neexistuje žádný důvod“, aby toto napětí přerostlo v jakýkoli druh konfliktu. „Nic se nezměnilo na našem respektování politiky jedné Číny. Nic se nezměnilo na faktu, že nepodporujeme tchajwanskou nezávislost. Ale zároveň se také nic nezměnilo na faktu, že i nadále budeme poskytovat Tchaj-wanu obranné potřeby v souladu s naší společnou dohodou,“ přednesl stanovisko americké administrativy.

Koordinátor strategické komunikace v Radě pro národní bezpečnost Bílého domu taktéž zdůraznil nutnost udržení dialogu s pevninskou Čínou a ujistil, že se Biden chystá v blízké budoucnosti o vzájemných problémech mezi oběma zeměmi hovořit také s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.