„Ruští patolízalové. Strašidelný.“ Vymětalíková z ČT „poblila“ Srbsko

27.06.2022 8:50 | Ze sítí

Válečný konflikt na Ukrajině plní sociální sítě myšlenkami všeho druhu. K zajímavé výměně názorů došlo v této souvislosti včera na twitteru. Na tweet jednoho diskutujícího totiž zareagovala redaktorka ČT a sportovní komentátorka Darina Vymětalíková. Řeč nebyla jen o Ukrajině, ale i o bombardování Bělehradu, kterým NATO koncem 90. let podpořilo Kosovo.

„Ruští patolízalové. Strašidelný.“ Vymětalíková z ČT „poblila“ Srbsko
Foto: Repro Youtube
Popisek: Sportovní moderátorka Darina Vymětalíková

Anketa

Je zákrok Fialovy vlády proti cenám energií dostatečný?

0%
98%
hlasovalo: 25850 lidí
„Jak dlouho ještě nechá svět umírat Ukrajince v nesmyslné válce? Pamatuji si dobu, kdy srbští nacionalisté páchali etnické čistky v Kosovu. Letecké údery NATO tuhle hrůzu zastavilo. V případě Ukrajiny je ještě zjevnější, kdo je agresívní zmrd a kdo oběť. A přesto se nic neděje,“ dal najevo ve svém tweetu fanoušek kendó Radek Pelikán, že se mu zdá dosavadní postup NATO na Ukrajině příliš benevolentní.

„Jenomže co to udělalo se Srbskem? Jsou na x generací dopředu ruskýma patolízalama, nenávidí všechno evropský, americký, liberální,“ zareagovala na jeho myšlenky právě redaktorka ČT Vymětalíková a pokračovala.

„Stačí si zajet do Srbska a zeptat se na to, je to strašidelný. U takovýho pidistátečku se to snese. Udělat si takový problém s tak velkou zemí… no nevím,“ naznačila zřejmě, že bombardování Srbska se vzhledem k jeho velikosti dá akceptovat, ale vojenský zásah proti Rusku je věc jiná.

„Ale ten problém v Rusku už dávno je. Už dávno nás nenávidí a válčí s námi. Celé ty roky. Proč kvůli tomu obětováváme civilisty na Ukrajině? Anebo, ať je to jen nepřímá podpora, ale ať je účinná. A ne, že tohle a tamto nesmíme, ať se Putin nenaštve. To mě točí,“ nedal se její partner v této diskusi a naznačil, že by uvítal větší zapojení NATO do ukrajinského konfliktu.

„Není pravda, že nás nenávidí. Dokonce nás mají rádi (Čechy) a hlásí se k nám. Akorát nás zároveň berou jako podřízený národ a nevidí v tomhle typu kamarádství rozpor. U nich válka není, u někoho v kebuli se dokonce neděje ani nic na Ukrajině. Kdyby tam někdo vpadl, to by byla jiná,“ odpověděla redaktorka evidentně se znalostí ruské mentality a jejich postoje k lidem z bývalého socialistického bloku.

„Tak já nepsal nic o vpádu. Ale to je podružné. S tím Srbskem máš pravdu, ale tehdy šlo o zastavení genocidy, a to se povedlo. Jestli jsou z toho někteří Srbové ublížení, není tak důležité, hlavní je, že čistky skončily a zabránilo se dalším obětem civilistů,“ reagoval Pelikán s poněkud svérázným poukazem na srbské oběti bombardování.

„Nevím, a srovnávat bych si nedovolila. Tehdejší rozhodnutí NATO nejspíš ovlivnilo i to, co se dělo předtím v Bosně a Hercegovině. A jestli nás Srbové nemají rádi, je jen jejich problém a neochota jejich vedení akceptovat druhé,“ měla jasno Vymětalíková.

Dále v diskusi pak zmínila i svoji pomoc Ukrajincům, že posílá peníze na zbrojení a také případné bombardování. „A nikde jsem nepsala, že nemůžeme pomáhat. Sama jsem ubytovala pět Ukrajinek a na zbrojení posílám tisíce. Dokonce ani nepíšu, že nesmíme bombardovat. Jen že je třeba vzít v potaz následky.“

Pro úplnost dodejme, že bombardování Bělehradu tehdy podpořili za českou stranu, třeba Václav Havel, Pavel Rychetský, Petr Nečas, Jan Zahradil či Jan Ruml nebo Michal Lobkowicz. Ten zároveň odsoudil nesouhlasné stanovisko některých českých politiků s bombardováním Jugoslávie. „Ve chvíli, kdy se NATO rozhodlo zasáhnout, je prostě povinností všech politiků držet basu a kromě postkomunistů a fašistů v Evropě také všichni basu drží.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: MaA

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soud smetl ze stolu žalobu SOCDEM na ČSSD. Paroubek děkuje za reklamu: Nechápu, kdo jim to sepsal

19:50 Soud smetl ze stolu žalobu SOCDEM na ČSSD. Paroubek děkuje za reklamu: Nechápu, kdo jim to sepsal

Sociální demokracie se snažila zrušit registraci koalice ČSSD pro volby do Evropského parlamentu. Zk…