„To, co se děje ve skutečnosti, má v islámu velmi silný základ,“ prohlašuje jasně hned na úvod. „Islámský stát má vážný právnický podklad, který vychází z islámské tradice, ... jinak by nepřitahovali tolik mladých lidí,“ doplňuje host. To, co se děje, se dnes děje ve jménu islámu a pokud jak Arabové, tak Evropané říkají něco jiného, obelhávají prý sami sebe. Problém je, že řada muslimů vlastně nezná islám. Hodně lidí v Tunisku už svou víru příliš nepraktikuje. Totéž ostatně platí i o Evropanech, ale právě ve vzájemné neinformovanosti a neznalosti tkví základní problém.

„Celý koncept multikulturalismu není založen na toleranci, ale na ignoranci toho druhého. Říkali si, je jiný, ale ať si dělá, co chce. Ale když počet těch jiných lidí začal růst, tak se Evropané začali zajímat. Ale to už bylo pozdě. Lidé se měli zabývat mnohem dřív tím, kdo vedle nich žije, v co věří, co praktikuje a tak dále. Znám spoustu lidí, kteří tady žijí několik let, ale vůbec nemluví česky. A to už vůbec nemluvím o tom, že by chodili do divadla nebo znali české tradice. Prostě je to nezajímá,“ prozrazuje host.

• Celý rozhovor najdete zde

Mnoho muslimů přišlo do Evropy vydělat lepší peníze, ale o integraci nestojí. Základní chyba byla položena ve Francii před desítkami let, když do Evropy přišli muslimští migranti za prací, ale byli uzavřeni do ghett. Z přistěhovalců byli v podstatě občané druhé kategorie, kteří si stěžovali, že se ve své nové zemi nemají dobře, protože se o ně nikdo nezajímá. „Jejich děti slyšely, že si rodiče neustále stěžují, proto si i ta druhá a třetí generace v sobě nosí pocit křivdy,“ popisuje situaci Berrezouga.

Nikdo nemá právo zasahovat do cizí kultury

Tunisan žijící v Česku je přesvědčen, že tato situace už je dnes v podstatě neřešitelná. Ve světě se objevil příkop, který hned tak někdo „nezasype“. Oním příkopem je dnes Islámský stát, jenž se zrodil v důsledku západní intervence v muslimské části světa.

„Někdo zasahuje ve jménu šaría, někdo zasahuje ve jménu demokracie, ale nikdo nemá právo zasahovat do cizí kultury. Ti naši diktátoři věděli, co dělali. Náboženství ve všech těch státech bylo kontrolováno státem. Existovalo ministerstvo náboženství, všechny texty byly kontrolovány státem, neexistovaly deviace, násilí nebylo dovoleno a všichni žili v pohodě. My jsme byli zvyklí na státní kontrolu. Pak příjde muslim do Evropy, kde už více než sto let funguje princip sekularizace a stát nezasahuje do náboženství. Vy jste očekávali od muslimů, že mají něco jako vlastní církevní struktury. A to je ten problém. My žádné takové struktury nemáme. Když tady ti muslimové byli sami, tak si začali sami interpretovat islám bez historického a etymologického kontextu,“ uvedl tuniský muslim.

Právě tady došlo k radikalizaci muslimů a když je někomu 17 nebo 20 let, snadno radikálním myšlenkám podlehne. Proto se dnes v Evropě prosazují radikálnější odnože islámu, než byly původně vyznávány v Tunisku nebo Alžírsku. Radikálové se zaměřují především na vnější projevy islámu, je prosazováno nošení burek, nošení správných fousů a tak podobně. Tyhle věci se v minulosti vůbec neřešily. V minulosti lidé v islámu řešili otázky spravedlnosti a jiné důležité otázky. To jsou však problémy značně složité, do kterých se dnes věřící nechtějí pouštět.

Muslimové nejsou na demokracii připraveni

Další věc je, že v Evropě trvalo stovky let, než zdejší lidé došli k myšlence, že demokracie je tím nejlepším politickým zřízením. Celý proces navíc provázela krveprolití, revoluce a další těžkosti. Muslimové neprošli tímto vývojem, takže nejsou na život v demokracii připraveni „Nejsou schopni v ní žít. Není to tím, že by ten systém byl špatný, ale nejsou na něj připravení,“ konstatoval host.

Svou roli v tom hrály i snahy kolonialistů, kteří uzavřeli arabské školy, vyváželi z kolonií suroviny a příliš se nestarali o to, co se děje s místními občany.  Nejhoršími kolonizátory byli podle Berrezougy Britové, kteří podle jeho názoru skutečně jen vysávali své kolonie. Dnes jsou arabské země v situaci, kdy stovky let žili pod vládou tvrdé ruky, ale na počátku 21. století přišel Západ, provedl vojenskou intervenci a oznámil místním lidem: teď máte demokracii. „Jenže lidé nevědí, co si s ní počít,“ podotkl Berrezouga.

Mezi migranty je proto dnes mnoho lidí, kteří nemají pomalu ani základní vzdělání a hlavně chtějí rychle zbohatnout. Jestli je 40 procent z příchozích migrantů vzdělaných, tak jsme vyhráli. ale nelze očekávat, že přijde 60 procent lidí z Afriky, z Tuniska, z Maroka a tak dále a že budou vzdělaní. Nebudou,“ varoval host.

Saúdská Arábie financuje většinu muslimských center v Evropě. A to je problém

Berrezouga by proto rád pracoval na tom, aby se v Česku muslimové lépe integrovali. Chce se podílet na založení kulturního centra, které bude muslimy učit, co je to česká kultura, jaké jsou české kultovní filmy a tak podobně. Pokud bychom se spoléhali na islámská duchovní centra financovaná ze Saúdské Arábie, prohrajeme. V těchto centrech totiž dochází spíše k izolaci věřících. Říká se jim, že západní kultura je špatná, západní hudba je špatná, všechno je špatně. „Tohle říkám na rovinu. Saúdská Arábie financuje většinu těch muslimských center v Evropě. A to je ten problém,“ pozvedl varovně hlas.

Pokud se má integrace muslimů podařit, musíme založit umírněné školy islámu, kde budou skuteční odborníci na islám vyučovat tu nejmírnější formu islámu a povedou k ní své posluchače. Dnes nic takového v Evropě nevidíme. Ve zmíněných duchovních centrech učí islám lidé, kteří mají možná střední školu absolvovanou v Saúdské Arábii, mají fousy, ale nic víc. A přece mají mezi svými posluchači v kulturním centru autoritu.