Rozhodnutí Joea Bidena povolit Ukrajině používat rakety dlouhého doletu na cíle v ruském zázemí a poskytnutí kontroverzních protipěchotních min jsou podle deníku zapříčiněny hrozícím jednáním o míru, na které bude po svém nástupu do Bílého domu tlačit zvolený prezident Donald Trump. Biden se snaží, aby Ukrajina v závěru války získala co nejpevnější vyjednávací pozici. A to navzdory tomu, že Ukrajina je na tom podle deníku nejhůře od počátku konfliktu.

„Mnoho amerických představitelů nyní připouští, že během několika měsíců by mohla být Ukrajina dotlačena k jednání s Ruskem o ukončení války a že by mohla být nucena vzdát se území,“ píše Washington Post.

Bidenovo rozhodnutí uvítali evropští politici. Ale zároveň připojili kritiku, že Biden měl Ukrajinu tímto krokem podpořit již dávno. Kdyby k tomu došlo, Ukrajina by teď nebyla v tak svízelné situaci. Ovšem Joe Biden se, podobně jako německý kancléř Olaf Scholz, odvolával na to, že nechce eskalovat konflikt.

Kurt Volker, který sloužil jako americký velvyslanec při NATO za prezidenta George W. Bushe a byl zvláštním vyslancem na Ukrajině během Trumpova prvního funkčního období, řekl, že Bidenovo povolení přišlo „zoufale pozdě“. Zkonstatoval, že svou politikou Joe Biden dal Moskvě volnou ruku v konfliktu. Američané se bojí eskalace, mysleli si podle Volkera Rusové, máme tedy volné pole působnosti. A to podle něho byla chyba končící administrativy.

Biden ovšem nechtěl eskalovat konflikt, aby nedošlo na použití jaderných zbraní, píše Washington Post. Biden se řídil tím, jak se vyvíjela situace na bojišti a povoloval dodávky nových a silnějších zbraní, když to vývoj konfliktu vyžadoval. Deník také poznamenal, že povolení pro užití raket dalekého doletu proběhlo na konci října, tedy ještě před prezidentskými volbami, které vyhrál Donald Trump. Po volbách v této otázce Joe Biden žádné další rozhodnutí, které by ovlivnilo situaci na bojišti, neučinil, tvrdí deník.

Američtí představitelé jsou silně znepokojeni nasazením severokorejských jednotek o počtu 10 tisíc mužů a možným dalším navýšením počtu vojáků na pomoc Rusku. Další znepokojení pak u Američanů vyvolává vojenská strategie ukrajinských sil, které se zaměřily převážně na udržení ruské Kurské oblasti, kterou Ukrajina dobyla letos v srpnu. Ale zároveň u toho Ukrajinci ztratili iniciativu na východě území, kde ruské síly vítězí den co den a odsouvají tak ukrajinskou obranu stále hlouběji do ukrajinského vnitrozemí.