Rozhodnutí Joea Bidena povolit Ukrajině používat rakety dlouhého doletu na cíle v ruském zázemí a poskytnutí kontroverzních protipěchotních min jsou podle deníku zapříčiněny hrozícím jednáním o míru, na které bude po svém nástupu do Bílého domu tlačit zvolený prezident Donald Trump. Biden se snaží, aby Ukrajina v závěru války získala co nejpevnější vyjednávací pozici. A to navzdory tomu, že Ukrajina je na tom podle deníku nejhůře od počátku konfliktu.

„Mnoho amerických představitelů nyní připouští, že během několika měsíců by mohla být Ukrajina dotlačena k jednání s Ruskem o ukončení války a že by mohla být nucena vzdát se území,“ píše Washington Post.

Bidenovo rozhodnutí uvítali evropští politici. Ale zároveň připojili kritiku, že Biden měl Ukrajinu tímto krokem podpořit již dávno. Kdyby k tomu došlo, Ukrajina by teď nebyla v tak svízelné situaci. Ovšem Joe Biden se, podobně jako německý kancléř Olaf Scholz, odvolával na to, že nechce eskalovat konflikt.

Kurt Volker, který sloužil jako americký velvyslanec při NATO za prezidenta George W. Bushe a byl zvláštním vyslancem na Ukrajině během Trumpova prvního funkčního období, řekl, že Bidenovo povolení přišlo „zoufale pozdě“. Zkonstatoval, že svou politikou Joe Biden dal Moskvě volnou ruku v konfliktu. Američané se bojí eskalace, mysleli si podle Volkera Rusové, máme tedy volné pole působnosti. A to podle něho byla chyba končící administrativy.