Proč máme do důchodu chodit déle než ve Francii? zněla jedna z prvních moderátorových otázek v pořadu serveru iDnes.cz Rozstřel.

Bezděk v odpovědi na ni zmínil nejprve situaci ve Francii, kde se podle něj řeší věci jiným způsobem a poukázal na fakt, že se tam každý rok konají velké stávky, protesty a násilné demonstrace.

Není to prý jen o věku odchodu do důchodu, je to i o samotné situaci ve Francii a třeba i o počtu nutných odpracovaných let, aby vás systém zařadil mezi ty, kteří mají na důchod nárok.

„Ve Francii je to, pokud mám správné informace, 40 let. U nás kolem 35 roků,“ upřesnil Bezděk s tím, že v minulosti byla tato doba u nás jen 25 let a je do ní započítána částečně i doba, kdy byl člověk nezaměstnaný, nebo vysokoškolské studium.

„Na rozdíl od Francie, kde jde o skutečně odpracované roky a ta doba je delší, se u nás započítávají i roky, kdy do systému peníze neodvádíme,“ shrnul největší rozdíl mezi námi a Francií ekonom.

Na otázku, zda bychom s uvažovaným věkem odchodu do penze v 68 letech patřili v Evropě k výjimkám, nebo jde o standardní věc, odpověděl Vladimír Bezděk, že v horizontu roku 2050, kdy se na tuto věkovou hranici odchodu do penze dostaneme, půjde o naprosto běžný věk napříč celou západní Evropu.

Řeč přišla i na otázku zvládání těžké fyzické práce ve vyšším věku a na to, zda budou takto exponované profese nějak zvýhodněny.

Podle Bezděka na takové situace pamatuje už současný systém a to invalidními důchody a předčasnými odchody do penze. Nicméně si podle ekonoma budeme muset zvyknout na to, že celý život s jednou profesí nevystačíme.

Vladimír Bezděk se během rozhovoru vyjádřil i k tzv. rovným důchodům. Podle něj tento termín použil ve chvíli, kdy dostal otázku, kam si myslí, že bude v budoucnu směřovat důchodový systém.

Do systému poteče podle ekonoma méně peněz a bude na ně čekat více natažených rukou a systém právě proto bude mířit k rovnému důchodu. Už nyní je systém velmi rovnostářský.

„Už dnes není rozpětí kdovíjak široké. Systém už je teď velmi rovnostářský, redistributivní. To rozpětí kolem průměrného důchodu je velmi malé. 80 procent vyplácených starobních důchodů je v tomto rozmezí: průměrný důchod a plus – minus 20 procent. V tomto rozpětí je osm penzí z deseti,“ říká expert na důchody.

Pokud by se stanovil rovný důchod, bude zaručovat, že se důchodci nepropadnou do pásma chudoby? Jaká bude ta hranice?

Na tuto otázku odpověděl Bezděk tak, že by hladina důchodu byla definována jako pohyblivá, v souvislosti např. s inflací atd.

Podle Bezděka bude případný systém demotivační pro ty, kteří celý život pracují a vydělávají nadprůměrně.