„Byla to velice nabitá návštěva, v zásadě to bylo tak, že každý, kdo v tuto chvíli v Izraeli něco znamená ve vysoké politice, měl možnost se setkat s prezidentem,“ uvedl Szántó k návštěvě prezidenta Pavla v Izraeli.

Došlo i k neobvyklému jednání mezi čtyřma očima: „Většinou to bývají delegace. A v zásadě všichni, kdo s prezidentem Pavlem jednali, s ním chtěli mluvit mezi čtyřma očima. K tomu došlo při jednání s jeho izraelským protějškem Isaakem Herzogem, došlo k tomu při jednání s premiérem Netanjahuem, tam kamera České televize nebyla. Netanjahu je známý svou averzí k mezinárodnímu tisku,“ uvedl Szántó v pořadu Interview ČT24.

Poté následovalo také jednání v izraelském parlamentu, kde došlo k jednání mezi čtyřma očima se spolu lídrem opozice Bennym Gantzem, který je zároveň v tuto chvíli kooptovaný člen toho nejužšího politicko-vojenského vedení. Kromě toho se prezident setkal s izraelským ministrem zahraničí a s rodinami tří unesených Izraelců.

Divočejší fází návštěvy pak byla prohlídka vypálené vojenské základny v Erezu, kde před třemi měsíci teroristé zaútočili v prvním sledu.

V Izraeli projevili neobyčejný zájem o českého prezidenta, protože jde o prezidenta země, která je velmi loajálním spojencem, i tím, že do válečné zóny přijíždí člověk, který je válečný veterán, míní Szántó. „Česká republika je jednou z nejvstřícnějších zemí, ne-li tou nejvstřícnější zemí Evropské unie, co se týče vztahu s Izraelem. Máme s ním koneckonců strategické partnerství. To je velice podstatné. Ta úroveň vztahů je mimořádně vysoká, je na úrovni vztahu, jako máme se Slovenskou republikou.

To, že českým prezidentem je člověk, který rozumí vojenskému stavu, bylo klíčové. V tuto chvíli jsou ve vedení Izraele všichni bývalí vojáci a někteří z nich vysoce postavení, jako Beny Gantz, o kterém jsem mluvil, je jakousi dvojkou dnes ve válečném kabinetu. Benjamin Netanjahu je sám veteránem speciálních jednotek. A samozřejmě i sám prezident Herzog je také absolventem vojenské služby.

Český prezident v Izraeli prohlásil, „nejste tím, kdo zaútočil“, čímž sdělil, že Izrael má právo na sebeobranu po útoku Hamásu na Izrael 7. října. Apeloval také na to, aby Izrael zintenzivnil dodávky humanitární pomoci do pásma Gazy či je umožnil.

Tato slova nezazněla pouze pro formu: „Tato slova zazněla opakovaně. Je velice dobré si uvědomit tu komplexnost celé té situace. Pouhé nazývání České republiky jako loajálního partnera a loajálního spojence není úplně přesné. Prezident zmínil nejen to, že apeluje na humanitární pomoc, ale i to, že apeluje na to, aby si Izrael dával pozor a nenavýšil se počet civilních obětí. To zmínil tak jasně, že dokonce oproti zvyklostem prohlášení domácího prezidenta a prohlášení hosta, tak ještě poté nezapomněl dodat, že o tom vědí, ale dělají vše, co mohou, a musejí se nějak bránit. A to nebylo naplánované. V tomto ohledu zastoupení české diplomacie nejvyšším ústavním činitelem je velice komplexní. Náš vztah k Blízkému východu je komplexní a naše vztahy s palestinskou samosprávou sahají velmi hluboko do minulosti,“ upozornil redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó.