Kremelský pán Leonid Iljič Brežněv se snažil být s novým šéfem KSČ Gustávem Husákem, který v dubnu 1969 vystřídal Dubčeka, v intenzivním kontaktu. Ještě před samotnou volbou se spolu tajně setkali na Zakarpatské Ukrajině, a zvláště zpočátku Brežněv s Husákem skoro každý týden udržoval telefonické spojení. Ovšem i později se ho snažil nabádat ke konzultacím ohledně důležitých mezinárodních i vnitropolitických záležitostí.

Komentování rozhlasových ukázek Husákových projevů k veřejnosti v roce 1969, kdy začínalo čím dále více celospolečensky přituhovat

Sovětské vedení a osobně soudruh Brežněv mají plnou důvěru k soudruhu Husákovi, bylo interně referováno Sověty v létě 1970 československé straně. Mají však jedinou prosbu, když se vyskytnou těžké situace, je třeba je vždy řešit dvojstranně, třeba bez jakýchkoliv formalit zdvihnout telefon a zavolat soudruhu Brežněvovi. Vzájemné styky soudruha Husáka a soudruha Brežněva, jejich vzájemné informování, přátelské porady považují v Moskvě za mimořádně důležité. Soudruh Brežněv chová k soudruhu Husákovi hlubokou osobní sympatii, jelikož právě on dokázal to, co se v těch divokých podmínkách nepodařilo nikomu. Přes tento srdečný a upřímný vztah k soudruhu Husákovi je soudruhu Brežněvovi těžké telefonovat soudruhu Husákovi do Prahy, jelikož je také představitelem velmoci. Proto iniciativu očekává spíše od soudruha Husáka. Jak zatelefonuje jednou – dvakrát soudruh Husák, potom bude snadnější telefonovat také soudruhu Brežněvovi. Výslovně zdůraznil, že po lince velvyslanectví bývají často těžkosti, a proto je lepší mnohé otázky řešit osobním telefonickým rozhovorem. Problém Československa považuje sovětské vedení za vyřízený. Základním nynějším problémem je zbavit se druhé fronty politického, ideologického i vojenského. Strategickým cílem je rozbít maoistické vedení v Číně.

V těchto komunikačních ohledech plnily nezastupitelnou úlohu také Husákovy dvoutýdenní letní pobyty na Krymu, kde kromě rekreačních aktivit docházelo k závažným politickým konzultacím a ke koordinaci československé politiky. Poprvé Gustáv Husák absolvoval tuto návštěvu začátkem srpna 1969, z čehož se pak až do poloviny 80. let stala každoroční tradice (často za účasti rodinných příslušníků i dalších politických představitelů včetně dalších lídrů východního bloku). Hostitel Brežněv tak měl možnost na Husáka nejen intenzivněji působit, ale rovněž ho lépe osobně poznat. Jejich vztahy nabyly nadstandardní roviny v porovnání s ostatními vůdci socialistických zemí, přičemž Husák prý udělal dojem i na Brežněvovu manželku.

Nešlo však pouze o osobní sympatie, nýbrž také o silně přítomné vědomí určité sounáležitosti kvůli společně prožitým krizovým událostem. Brežněv byl Husákovi vděčný za zklidnění situace v Československu, což mu umožnilo plněji řešit jiné zahraničněpolitické otázky a již dále potenciálně neohrožovalo jeho domácí mocenskou pozici. Husák, jenž neměl silné zázemí ve stranickém aparátu a na jehož místo si zpočátku brousil zuby Vasil Biľak, zase získal v Moskvě na svou stranu klíčového patrona, který ho výměnou za loajalitu až do své smrti v roce 1982 podporoval ve sporných momentech a bránil proti odpůrcům, například mu také dopřál československý prezidentský úřad.

VÍCE V KNIZE MICHALA MACHÁČKA GUSTÁV HUSÁK