„Mediální křivka satana Landy začíná stoupat s nástupem jeho nového alba,“ řekl na úvod moderátor Petr Kubelík, který ale avizoval, že chce rozhovor pojmout jinak.

Úvodem tedy přišlo na přetřes zpěvákovo dětství.

Dozvěděli jsme se, že sedmiletý Dan Landa chtěl být popelářem a dvanáctiletý by čuměl, kam až to současný Daniel Landa dotáhl.

„Vystup z komfortní zóny,“ to by řekl naopak Daniel Landa svému malému já, stejně jako to říká svým dcerám.

Proč vydává Landa album zrovna teď, zajímal se dále Kubelík.

„Protože přišla múza. Myslel jsem, že už nepřijde, že jsem vyčerpán, ale bum – přišlo to,“ řekl Landa s tím, že se otevřela stavidla a jeho povinností bylo to akceptovat a v poměrně krátkém čase napsal jednu s těch lepších desek.

„Pro mě je to knížečka. Deset básní podpořených hudbou. A přál bych si, aby si to lidé poslechli od první do poslední,“ sdělil Landa a dodal, že víc už říct nemůže.

Rozhovor se pak stočil na téma covidu a hygienických a jiných omezení. V souvislosti s tím Landa uvedl, že nemohl mlčet, když docházelo k „soudem potvrzenému bezpráví“.

Tento termín pak vysvětlil s tím, že i soudy deklarovaly, že hygiena v době pandemie pracovala na politickou objednávku.

„Už jen to, že všichni vědí, že očkovaný člověk může někoho nakazit, a přesto musí neočkovaný za trest zůstat doma, tak to mě nakrklo asi nejvíc,“ uvedl zpěvák a upozornil, že nepatří k tzv. antivaxerům, tedy odpůrcům očkování.

„Nenaslouchalo se odborníkům a na neočkované byl takový tlak, jako kdyby to byli podlidi,“ dodal ještě Daniel Landa s tím, že jestliže člověk něčemu věří, je dobré se vyjádřit bez ohledu na následky, což tehdy učinil.

Dnes je podle něj ale problém čistě politického charakteru, a i proto sedl a napsal nové písně.

„Teď to musí řešit chlapci, kteří mají politické ambice. Já nemám sílu na to, abych něco měnil, a už vůbec nemám energii na to jít do politiky, abych tam něco měnil,“ otevřel Landa v rozhovoru další kapitolu.

Moderátor pak Landovi pustil část rozhovoru, který zpěvák absolvoval před deseti lety u Václava Moravce, s tím, že tehdy to byl rozhovor dvou normálních lidí a zeptal se ho, zda si myslí, že by podobný rozhovor byl možný i dnes.

Řeč se pak stočila na fakt, že tehdy spolu ještě mohli mluvit dva lidé s odlišnými názory, což dnes není možné.

„Poslední dobou jeblo oběma stranám,“ glosoval to Landa a dodal, že na tu agresivitu kouká, jako Alenka v říši divů.

„Oni by se klidně pozabíjeli, kdyby mohli. To je zavlečení válečného plamene mezi nás a to mě mrzí,“ dodal ještě skladatel s tím, že on je schopen mluvit s každým člověkem, jehož názor ho zajímá.

„Mě zajímá názor druhé strany, já ho nikomu nebudu vymlouvat. Vidím svět nějak a někdo ho vidí úplně jinak, a protože vím, že to není zlej a špatnej člověk, tak mě zajímá, kde ten názor vzal,“ vysvětluje Landa s tím, že kolikrát je to o úhlu pohledu.

Podle Daniela Landy situaci nepomáhají ani politici, ani novináři.

Zdroj: V.O.X. TV

„Podívej se, jak se novináři vyjadřují. Takhle nemluvili ani skinheadi před dvaceti lety. To je prostě ostuda. Oni přejí lidem smrt, třeba za to, že se nenechali očkovat. Nadávají si, častují se nechutnejma výrazama,“ zhodnotil zpěvák chování politiků a novinářů, kteří podle něj dokonale přilévají oheň do ohně a rozdělují společnost.

Podle Daniela Landy by současná situace a nevraživost mezi lidmi šla řešit pomocí běžných věcí a činností.

„My se spolu můžeme otužovat, hrát spolu fotbal, jezdit na motorkách… a nemusíme se přesvědčovat o svých pravdách,“ je přesvědčený a dodává, že můžeme akceptovat to, že ten druhý vidí svět jinak.

„Já se nikoho, kdo přijde s námi trávit čas, nebudu ptát na politický názor. Byl bych debil!“

Debata poté skočila na téma úspěchu a štěstí.

„Úspěch je štěstí,“ je si Landa jistý tím, že pokud člověk dosáhne pocitu štěstí, je úspěšný.

„A štěstí rovná se mír. Mír v duši. Kdo má mír v duši, je šťastný a opravdový mír v duši rovná se štěstí. Takhle bych si to pro sebe definoval,“ upřesnil ještě zpěvák svůj pohled na některé životní hodnoty.

„Je potřeba zjistit, co chci a co mi v tom brání,“ podal Landa v dalším průběhu rozhovoru svůj návod. Podle něj je třeba nalajnovat si čáru od současného stavu k tomu, co chce člověk změnit, nebo dokázat, a jít po ní.

„Spousta lidí ale neví, co by chtěli a když to nevíš, těžko si tu cestu můžeš nalajnovat a jít po ní,“ uzavřel téma herec a zpěvák.

Dalším tématem rozhovoru se staly emoce, které jsou podle moderátora velmi často skloňované v souvislosti s moderním způsobem života. Ty se ale dostávají do kontrastu k disciplíně. Jak to má Daniel Landa?

„Disciplína je základ,“ neváhal zpěvák ani vteřinu.

„Protože jsem ale umělec, pracuji s emocemi. Celá moje tvorba z nich vychází. Ale není-li disciplína, není nic,“ je přesvědčený Landa a jako další zmiňuje lidskou píli.

„Bez píle také není nic. Vesmír je jako ruleta. Musíš tam něco vložit, abys mohl vyhrát.“