Úvodem se Bobošíková věnovala materiálům, které o sobě zveřejnil Petr Pavel na svých prezidentských webových stránkách. Zveřejnil tam prohlášení o mlčenlivosti, které podepsal v roce 1987, a sice že pomlčí o všem, co s ním bylo projednáváno na Ministerstvu národní obrany. „Takovéto prohlášení jsme museli podepisovat všichni, protože bez tohoto prohlášení bychom vlastně nemohli ani absolvovat kurz, ani se na něj připravovat,“ zmínil Beneš.
Následně se zabývají doporučeními pro kurz, která Pavel nezískal a která získal. Jaké má Beneš vysvětlení pro to, že čím byli lidé Petru Pavlovi blíže, tak ti doporučení nedávali, a čím byli výše a dál, tak ti doporučení dávali naprosto rychle a jednoznačně. „No, všecko to nasvědčuje tomu, že pan kapitán tehdy musel mít nějaký zvláštní způsob, jak získat ta doporučení v rámci toho uspořádání, protože výsadkový pluh byl podřízený přímo Vojenskému západnímu okruhu. A samozřejmě že velitel, jestliže dal nesouhlasné stanovisko, tak měl povinnost ho poslat dál a na tom západním vojenském okruhu už v podstatě, v souvislosti vzájemně zajímavé, byl jeho otec, který v podstatě pracoval na zpravodajské správě jako zpravodajský důstojník, a ten pravděpodobně našel cestu, jak tito lidé, kteří v podstatě měli tu pravomoc, to doporučení dali. Je to podle mého názoru trochu nesprávné, nebo bylo to nesprávné, protože jak jsem řekl, ten útvar měl to rozhodující slovo, ten útvar byl pro ten západní vojenský okruh a pro to řešení té části té politiky toho státu, to důležité, ty vyšší stupně samozřejmě měly takovýchto útvarů víc,“ dodal Beneš.
Je dobře, že Babiš zakládá frakci s Orbánem a rakouskými Svobodnými?Anketa
„Především na tomto dokumentu bych chtěl ukázat, byl na vyžádání. To je první věc. A když se podíváte na datum, kdy rozhodoval velitel útvaru, tj. tuším 19. května, tak do poloviny června rozhodl až náčelník generálního štábu, to je přímo raketová rychlost, to nikdy v podmínkách armády neexistovalo, aby šest generálů se věcí zabývalo tak rychle. Devatenáctého to poslal, dvacátého to rozhodovalo politické oddělení a mimochodem výbor komunistické strany, jehož byl členem, a ty ho nedoporučily v té době. A pak šest generálů najednou do poloviny června rozhodlo. To je neskutečný,“ podotkl k tomu také Kříženecký. Pozastavil se i nad tím, že nižší složky doporučení nedaly, ale vyšší pak ano.
„Jakmile vás nedoporučil útvar a stranická organizace, tak jste končili. To znamená, že musela tam být naprosto jiná nenormální cesta. Víte, pan generál přece ve svém, ve svém rukou psaném životopise napsal, že ausgerechnet 21. srpna u nich byli přátelé ze Sovětského svazu. Tehdá mu bylo asi sedm let nebo necelých sedm let, pak byl najednou v sedmnácti letech třicet dnů v Sovětském svazu. To považujete za obvyklé?“ pozastavil se také Kříženecký.
Bobošíková se následně také pozastavovala nad tím, jak je možné, že v kádrovém opatření není nikde uvedeno, že Pavel měl příbuzné v „kapitalistické cizině“. „Ten rozkaz 09 ministra národní obrany vyšel později, ale z hlediska prověrek, jakmile byl někdo, někdo jaksi v zahraničí, a zejména tehdy se říkalo v kapitalistické cizině, tak nemohl být prověřen na PTZD (přísně tajné zvláštní důležitosti). A nepochybně rozvědčický kurz Varšavské smlouvy byl přísně tajný zvláštní důležitosti,“ dodal Kříženecký.
Další dokument, na který Bobošíková v souvislosti s Pavlem upozornila, byla žádost o vyslání ke studiu ze srpna 1988. „Z této žádosti mimo jiné vyplývá, alespoň se to zde píše, že si je vědom toho, že bude ve služebním poměru vojáka z povolání do dosažení věkové hranice podle zákona. To bylo, tuším, tehdy 55 let. To museli všichni podepisovat, kteří šli do toho kurzu?“ zeptala se Bobošíková a dostalo se jí jednoznačné odpovědi ano. Následně Beneš hovořil o samotném kurzu a o tom, jak generál Pavel měl občanský průkaz na jméno Pavel Pávek.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vanda Efnerová