„Vůbec není dobré stahovat filmy s rastickými motivy z internetu! Vzpomínám, když jsme v 80. letech minulého století za končící normalizace pašovali videokazety s těmi samými americkými filmy sem k nám, abychom je mohli lidem překládat a tlumočit,“ vzpomněl úvodem debaty Hejma.

„Teď, když vidím, že tohle zakazuje Amerika sama sobě..., tak se prostě děsím,“ zhrozil se skladatel.

„Je dobré o těch filmech diskutovat a připomínat kontext, v jakém tyto filmy či seriály vznikaly,“ kontrovala aktivistka Nejedlová. „Řešení, které zvolila společnost HBO, že film doplní kontextem a pak jej vrátí zpátky na svou platformu, je správný,“ uvedla.

Hejma během jejího řečnění již nesouhlasně kroutil hlavou. „Tohle je prostě sebevražda,“ reagoval na otázku, zda je podle něj na místě mluvit o cenzuře, když budou snímky doplněné materiálem vysvětlujícím kontext. „Filmový průmysl tím ničí sám sebe, svá nejlepší díla a úplně bezdůvodně,“ doplnil.

Dal aktivistce za pravdu, že je potřeba o této problematice mluvit, ale nesmí se zakazovat. „To si nedovedu představit. Kdo to zakazuje? A jakým právem? Kdo to bude sankcionovat? Vůbec netuším. Zakážeme Karlovy Vary? Nebo co bude?“ rozmáchl Hejma nechápavě rukama.

Přece jen zde rasismus v minulosti byl, nebude tak docházet k překrucování samotné historie? „Jako pan Hejma si myslím, že by se ty filmy zakazovat neměly, to se také neděje. Pouze platformy, které chtějí vydělávat v marketingu, zjistily, že jejich diváci to v této dosavadní podobě už nechtějí,“ snažila se Nejedlová vysvětlit, že v tomto se podřizují svým divákům právě pro zisk.

Hejma přikyvoval poznámce moderátorky, zda se nejedná o alibistické řešení, jelikož ne všichni se na takový doplňující materiál podívají, a ne všichni si budou dohledávat kontext. „Je to pokrytectví!“ prohlásil umělec.