Zdá se, že se Ukrajinci uchytili na východním břehu řeky Dněpr, který okupují Rusové. Washingtonský Institut pro studium války (ISW) s odvoláním na ruské proválečné blogery uvedl, že Ukrajinci na okupovaném břehu Dněpru disponují živou silou zhruba vojenského praporu a k tomu i několika kusy lehčí bojové techniky. Prapor čítá něco mezi 300 až 1500 vojáky.

„Ruští blogeři šířili 6. listopadu obrázek, který údajně ukazuje ukrajinské pásové obojživelné transportní vozidlo (PTS) nesoucí bojové vozidlo pěchoty na východní břeh u Krynky (30 km severovýchodně od Chersonu a 2 km od řeky Dněpr). Jiní blogeři 7. listopadu tvrdili, že ukrajinské obojživelné bojové vozidlo pěchoty samo překročilo řeku Dněpr poblíž Krynky, a 7. listopadu nechali kolovat samostatné záběry, které měly za cíl ukázat zničený západní obojživelný obrněný transportér na blíže neurčeném místě na východním břehu,“ napsal k situaci ISW. Analytici však jedním dechem dodali, že odmítají spekulovat o vyhlídkách ukrajinských vojáků na východním břehu Dněpru.

Vedle toho prý stále probíhají boje jak u Bachmutu na východě země, tak ve směru na Melitopol na jihu. Další z ruských proválečných blogerů poznamenal, že je potřeba, aby Kreml plně mobilizoval ruskou ekonomiku a obrannou průmyslovou základnu (DIB). Jen tak podle něj Rusko dosáhne vítězství ve válce. Ukrajina je podle něj odhodlána vést válku až do úplného vyčerpání a Rusko bude muset zmobilizovat mnoho sil, chce-li zvítězit.

Podle ISW je však patrné, že Kreml se zdráhá zemi plně přeorientovat na vedení války.  

Boje mezi ruskými agresory a ukrajinskými obránci zuří už 623 dní a na obou stranách přibývají mrtví zranění. Na ukrajinské straně mají skvělou pověst patronátní služby pluku Azov, kterou vede Olena Tolkachová. Vede tým lidí, kteří se zabývají léčbou, rehabilitací, zraněných vojáků, pohřbíváním mrtvých vojáků, ale i podporou rodinám, které ve válce ztratily své blízké. Rozpočet organizace se pohybuje od 10 do 15 milionů hřiven měsíčně. Přibližně 20 procent z této sumy padne na pohřbívání vojáků.

Podle serveru Ukrajinská pravda jen loni Olena a její tým postavili na nohy 4500 zraněných vojáků. Proto je patronátní služba hnutí Azov považována za jednu z nejúčinnějších v zemi a její zkušenosti již přebírají další brigády. A teď tato žena poslala vzkaz vládě do Kyjeva. Na straně státu totiž narazila na problém.

„Považujeme se za součást státu. Ale ve státních orgánech vůbec nechápou, že armáda potřebuje náležitou podporu, řádnou léčbu a rehabilitaci vojáků. Zdá se, že si někdo myslí, že se to nějak vstřebá,“ kroutila hlavou. „Pokud bychom se tím nezabývali, velmi by to ovlivnilo vojenské schopnosti země,“ konstatovala po chvíli. Prozradila také, že „80 % chlapců, které ošetřujeme, se vrací do armády. Statistiky z jiných brigád nemám, ale to, co vidíme v nemocnicích, nevypadá moc optimisticky. Protože po rehabilitaci, která se nabízí na státní úrovni, nemají kluci moc chuť se vrátit do armády“.

Každá brigáda prý nemá svou patronální službu, což je podle vedoucí týmu z pluku Azov velká chyba. Na adresu poslanců také poznamenala, že se ukrajinští poslanci asi nikdy neléčili v okresních nemocnicích. Kdyby ano, možná by se starali o to, aby mohly tyto nemocnice poskytovat lepší péči. Poslanci se podle ní léčí na soukromých klinikách. „Proč voják, který byl vážně zraněn na frontě bránící stát, nemá právo vybrat si léčbu na jedné z nejlepších soukromých klinik na Ukrajině?“ zeptala se.

„Kdyby tak silné brigády, o které se staráme, jako je Třetí útočná brigáda a Azov, neměly podporu a nezacházelo se s nimi kvalitativně, neměly by na frontě takový úspěch. Náš tým v současné době spolupracuje s generálním štábem na implementaci patronátních služeb, jako je ta naše, ve všech brigádách,“ pokračovala.

Upozornila, že rehabilitace často postaví na nohy i vojáky, kteří podle některých státních doktorů už nikdy neměli chodit. Jenže to stojí peníze. Patronální organizace pluku Azov prý již teď pracuje na dluh. Klesá totiž počet poskytovatelů finančních darů.

Ale to není vše.

„V Kyjevě máme stále velké ledničky. Jsou zde drženi repatrianti, kteří byli vyměněni z Mariupolské oblasti a částečně z Doněcké oblasti. Stále existují případy, kdy neexistuje žádná shoda DNA nebo kdy v rodině není nikdo, komu by se mohla DNA odebrat, a my hledáme,“ zaznělo od vedoucí na Ukrajině slavné patronální služby pluku Azov.

A pak je tu prý ještě jeden problém. Vojáci a veteráni si podle Tolkachové zaslouží respekt společnosti. Pokud válka proti ruským agresorům potrvá ještě dlouho, a teď se zdá, že tomu tak bude, za chvíli se civilisté stanou v ukrajinské společnosti menšinou. A vojáci budou především od státu právem očekávat projev vděčnosti za to, co dnes dělají pro vlast. A Tolkachová si není jistá, jak se stát nakonec zachová. To by mohlo do budoucna zadělat na velký problém.

„Samozřejmě je zvláštní učit společnost respektovat armádu. Obecně se jedná o velkou mezeru, která se nyní objevila, a nikdo tento problém neřeší. A to by mělo udělat ministerstvo pro záležitosti veteránů, vojenský ombudsman. … Neviděla jsem, že by například v prezidentské kanceláři byl člověk, který by se zabýval ochranou práv armády. Je to velmi zvláštní. … Občas mám chuť zapnout ‚Rambo‘ úředníkům – aby celé dny jen seděli a koukali,“ uzavřela s odkazem na slavný film, který ukazuje, jak těžko americká společnost přijímala veterána vrátivšího se z války ve Vietnamu.

Tolkachová přichází se svým apelem na vládu ve chvíli, kdy panuje zjevné napětí mezi vládou a prezidentem Volodymyrem Zelenským na jedné straně a nejvyšším vojenským velitelem ukrajinské armády generálem Valerijem Zálužným. Generál naznačil, že se válka na Ukrajině pomalu dostává k bodu patu, čímž Zelenského rozzlobil. Prezident se obává, aby podobná prohlášení neodradila západní partnery od poskytování další pomoci Ukrajině.

„V prezidentské administrativě probíhá definitivní politická krize,“ poznamenal k tomu opoziční poslanec Oleksij Gončarenko. „Opravdu nerozumím jejich reakci, protože Zálužnyj psal o věcech, které jsou zřejmé. Myslím, že reakce odrážejí skutečnost, že nevidí Zálužného jen jako generála, ale jako politickou konkurenci,“ pokračoval.

Na jeho slova upozornil server listu Financial Times.