Čvančarová hned na začátku vyjádřila přání, aby diskutovali lidsky a obyčejně. A dodala, že si ostatních hostů hluboce váží za jejich člověčenství, rozhled, moudrost a za jejich myšlenkové pochody, které se prý rozbíhají „do hlubokého a širokého kontextu tématu“. Marhoul doplnil, že jejich debata „nesmí být jako v televizi“.
Dana Drábová mínila, že valná většina lidí dá na to, co jim je sděleno v řetězových mailech nebo v jejich sociální bublině. „Oni nemají nějak potřebu se příliš ptát, příliš číst a příliš přemýšlet. Možná, když se nám podaří tenhle náš pokec dostat trochu do prostoru, tak na některé otázky, které si ani nechtějí položit, tak jim odpovíme,“ řekla. „Oni si nechtějí položit žádné otázky, oni chtějí někoho, neříkám že jsou to všichni, dokonce jich není ani tolik, ale v těch volbách může rozhodnout 10 % hlasů. A ti si nechtějí pokládat žádné otázky. Ne žádné specifické, ale žádné. Chtějí, aby jim někdo řekl: Běžte, tohle je on/ona, toho volte,“ doplnila.
Marhoul přidal myšlenku Madeleine Albrightové, že i každý liberál má v sobě malou naději, že se najde nějaký mesiáš, který za něho problémy vyřeší. Drábová ještě doplnila, že 40 let komunismu lidi učilo, že se nemají starat, že se postará stát. „Je to v nás pořád. Ne ve všech, ale v každém trochu,“ tvrdí.
Čvančarová má za to, že se dnes lidé zajímají více. Bývalý předseda TOP 09 v to jen doufal. Dle něho lidé vnímají volby jako show. A když show není zábavná, tak přepnou. Marhoul ovšem namítl, že prezidentské volby měly vždy nejvyšší účast.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
Hernie
