Včera na Malostranském náměstí proběhl protest na podporu rumunské demokracie, který svolal ekonom Pavel Šik spolu s novinářkou Angelikou Bazalovou. Protest byl prezentován jako čistě občanská iniciativa bez zapojení neziskových organizací či politických stran.

Angelika Bazalová vyjádřila překvapení nad vysokou účastí na protestu, který byl svolán ad hoc pomocí sociálních sítí. „Čekala jsem, že se pár lidí sejde, ale nečekala jsem, že jich bude pár stovek, to si myslím, že bylo příjemné překvapení, a jsem ráda,“ řekla Bazalová a poděkovala všem, kteří se protestu zúčastnili.

Na protestu nechyběli ani někteří politici. Dorazili například poslanci SPD, Jaroslav Foldyna a Jiří Kobza. Za hnutí STAČILO! pak nechyběl Daniel Sterzik alias Vidlák a za Svobodné místopředseda Libor Vondráček. Ekonom Šik v rozhovoru s novinářkou Janinou z Londýna na účast politiků také upozornil. „Někteří sice využili situace k vlastní prezentaci, ale s tím my nic nenaděláme,“ řekl Šik s poznámkou, že ač se objevil širší průřez politiků z více stran, chyběl mu například nějaký zástupce ODS, navíc když je ODS v Evropském parlamentu součástí frakce ECR. „Asi to nevidí jako důležitou věc,“ dodal Šik.

„Že se to v Rumunsku mele, jsme sledovali už déle,“ řekl Šik k politické situaci v Rumunsku, hovořil pak předně o rozdílném smýšlení mezi rumunskými městy a venkovem. „Rumunsko je zvláštní země, je tam obrovská chudoba. Existuje tam propast mezi městem a venkovem a Georgescu, který byl zakázaný, byl spíš kandidátem chudého venkova,“ vysvětloval Šik jednu z příčin vnitřního rozkolu země, kde vzrůstá nespokojenost, ke které napomohla i vzrůstající inflace.

Dále popsal, že po výhře Calina Georgesca v prvním kole prezidentských voleb přišla „panika elit“ a okamžité přepočítávání hlasů. „Vládnoucí elity v Bukurešti panikařily. Potom přišel prezident, nyní už bývalý, svolal Národní bezpečnostní radu a rozvědky tam vytáhly jakési dokumenty, které tvrdily, že Georgescu byl podporovaný z Ruska, a na základě toho to ústavní soud zrušil. A tam přichází absolutní nonsens,“ řekl Šik s tím, že ač není politologem, tohle by se podle jeho názoru normálně dít nemělo. Podle Bazalové také existuje možnost, že se s odstupem let zjistí, že Georgescu ani na Rusko napojen nebyl. „Ale ty volby už budou pryč…“ dodala.

Šik zmínil, že lepší případ než úplné zrušení kandidatury Georgesca by byl, kdyby se první kolo prezidentských voleb skutečně opakovalo. „Kdyby se podezření tajných služeb v Rumunsku prošetřilo a kdyby opravdu vyšel pádný rozsudek a byly by důkazy na to, že je Georgescu spojen s Ruskem,“ uvedl Šik. Situace je však taková, že i rumunští investigativci přišli na to, že kampaň, která měla být údajně proruská, platila jedna z vládních stran. „Bylo to velké šachové utkání, protože chtěli vyřadit jiného kandidáta. Propagovali hashtag, který si Georgescu potom uzmul. Ale byl z toho větší úspěch, než předpokládali,“ hovořil Šik o kampani, která v Rumunsku běžela převážně na sociální síti TikTok.

„Chtěli podpořit outsidera a špatně to odhadli a outsider je všechny přehrál,“ dodala k tomu Bazalová a odmítla, že by to měl být „problém Kremlu“.

Dále ekonom Šik vysvětlil, že dalším důvodem pro svolání protestu u rumunské ambasády v Praze byl i výrok rumunského ústavního soudu, který si článek ústavy o zodpovědnosti za průběh voleb vyložil tak, že jsou zodpovědní i za to, aby prezidentský kandidát ctil ústavu. Zdůraznil, že Georgescu by pravděpodobně ani jeho osobním kandidátem na rumunského prezidenta nebyl. Chtělo si ho ovšem zvolit přes 40 % Rumunů, jak ukazovaly průzkumy. „A oni ho vyřadí na principu, že si myslí, že nebude ctít ústavu. I když je to absurdní,“ řekl i v kontextu toho, že zvolený prezident musí na ústavu přísahat.

Demokracie by se podle Šika měli držet všichni. „Demokracie je nadstavba. To nemá nic společného s tím, zda někdo myslí levicově, nebo pravicově,“ řekl Šik. „Není možné, abychom kritizovali Rusko a Čínu kvůli diktatuře. A u nás, pokud se stane něco, co demokratické principy nabourává, jsme mlčeli,“ poukázal na pokrytectví Evropy a „ohýbání demokracie“. Bazalová dodala, že demokracie je něco, co vždy bylo na Evropě záviděníhodné.

Šik se v souvislosti s rumunskými volbami dotkl i situace v Německu, kde je v současnosti podrobována kritice pravicová AfD. Vyjádřil názor, že řešením není zakázat stranu nebo vyloučit kandidáta z voleb. Podle něj je potřeba provést reformy a přeorganizovat stávající systém, což je ovšem proces, který může být bolestný a nepopulární. Politici se však těmto krokům vyhýbají a preferují jednodušší řešení. „Mnohem jednodušší je umlčovat hlasy. Ale to se potom můžeme dostat do bodu, kdy to bouchne,“ upozornil Šik, že takový přístup může nakonec vést k vážným problémům.

Šik předpověděl, že příští volby v Německu dopadnou „mnohem drastičtěji“, a zkritizoval pravděpodobného příštího kancléře Německa Friedricha Merze za přílišné vymezení vůči AfD. Koalice CDU/CSU s AfD by podle jeho názoru dávala větší smysl než koalice CDU/CSU, SPD a Zelených. „Bylo by to mnohem věrohodnější. Ale udělal něco podobného jako tady Fiala, který pravicovou ODS spojil s Piráty a se STAN,“ zmínil Šik i dřívější českou pětikoalici, která dnes již funguje bez Pirátské strany.

Celá reportáž novinářky Janiny z Londýna ke zhlédnutí zde: