První kolo jednání mezi Íránem a Spojenými státy, jehož cílem je nová dohoda o íránském jaderném programu, začalo na předměstí ománského hlavního města Maskatu kolem 15.30 místního času a trvalo více než dvě hodiny, informovala agentura AP. Hlavními tématy byly limity íránského jaderného programu a možná úleva od amerických sankcí.
Rozhovor mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Aragším byl prvním přímým kontaktem zemí od doby administrativy prezidenta Baracka Obamy, kdy byla podepsána předchozí dohoda o íránském jaderném programu (Joint Comprehensive Plan of Action, JCPOA), od které později v roce 2018 odstoupil prezident Donald Trump.
Bílý dům vydal v sobotu odpoledne prohlášení, v němž označil jednání za „velmi pozitivní a konstruktivní“. Podle německé veřejnoprávní společnosti DW o jednání coby o „konstruktivním“ hovořil i íránský ministr zahraničí. Íránská státní televize současně oznámila, že rozhovory budou pokračovat příští týden a zaměří se na další vývoj íránského jaderného programu.
Prezident Donald Trump opakovaně hrozil, že pokud nebude dosaženo dohody, Spojené státy přistoupí k leteckým úderům na íránský jaderný program. Íránští představitelé naopak čím dál častěji varují, že by mohli usilovat o výrobu jaderné zbraně, pokud budou mít dostatečné zásoby uranu obohaceného téměř na úroveň vhodnou pro vojenské využití. Jaderná dohoda by tak pomohla k zmírnění napětí. Podle zpravodaje agentury NPR pro národní bezpečnost bude nyní prezident Trump usilovat i o to, aby novou dohodu mohl prezentovat než tu, kterou dříve uzavřel Obama.
Zpravodaj agentury NPR dále uvedl, že Írán obohatil uran na zhruba 60 % čistoty. I když to ještě není úroveň potřebná pro výrobu jaderné zbraně (ta začíná kolem 90 %), je to velmi blízko a Írán by teoreticky mohl snadno přejít k výrobě jaderné bomby.
Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii měl Írán do března 2025 asi 275 kg uranu obohaceného na 60 %, což by při dalším obohacení mohlo stačit na výrobu zhruba šesti jaderných zbraní. Američtí představitelé podle stanice BBC odhadují, že Írán by mohl mít materiál pro jednu bombu během týdne, ale samotná výroba zbraně by mu trvala šest až osmnáct měsíců.
Írán je podle všeho navíc momentálně ve slabší pozici. Jeho ekonomika je velmi křehká a v minulém roce utrpěl vojenské ztráty při raketových střetech s Izraelem. To by podle zpravodaje NPR mohlo vést k větší ochotě Íránu ke kompromisům.
Alex Vatanka, expert na Írán z Middle East Institute ve Washingtonu, uvedl, že ani jedna strana nechce, aby konflikt přerostl ve skutečnou válku. Podle něj si Íránci uvědomují, že si ozbrojený konflikt nemohou dovolit, a Spojené státy mají jiné starosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s tím, že návrat k dohodě z éry Baracka Obamy by dnes byl nedostatečný vzhledem k aktuální situaci?
autor: Alena Kratochvílová
