Evropou, vzpamatovávající se z loňského vrcholu ceny zemního plynu, v tomto týdnu otřáslo jeho opětovné prudké zdražení, které přišlo po informacích, jež vhání nejistotu ohledně jeho dodávek pro starý kontinent. Důvodů pro tuto nejistotu je hned několik.

Norsko, které je největším evropským dodavatelem plynu od doby, kdy byly po ruském vpádu na Ukrajinu výrazně omezeny dodávky od Moskvy, se postaralo hned o první znejistění trhu s plynem, jelikož se kvůli odstávce zpracovatelského závodu Nyhamna společnosti Shell sníží celková produkce norského plynu.

V pátečním prohlášení pro agenturu Reuters tamní provozovatel plynárenské infrastruktury Gassco s odvoláním na Shell uvedl, že se tato „složitá situace“, způsobená problémy ve zpracovatelském závodě, protáhne hned na několik následujících týdnů.

Mnohem trvalejší důsledky pro Evropu však má druhá zpráva, která růst cen plynu značně podpořila a zároveň podpořila obavy o budoucnosti evropské energetické soběstačnosti. Agentura Bloomberg totiž ve čtvrtek publikovala zprávu, že se nizozemská vláda chystá v průběhu června rozhodnout o trvalém uzavření největšího evropského plynového pole v Groningenu. A to už za méně než čtyři měsíce.

Podle zdrojů agentury se plynové pole na severovýchodě Nizozemska, které je největším ložiskem zemního plynu v Evropě a desátým největším na světě, má uzavřít již k 1. říjnu. Plány na tento krok jsou zatím neveřejné, mluvčí nizozemské vlády však potvrdil, že tamní kabinet ve věci skutečně chce rozhodnout oficiálně již během tohoto měsíce.