Žadatel o azyl ve Velké Británii má nárok na týdenní příspěvek ve výši padesáti eur. Těhotné ženy či ženy s dětmi do tří let potom mohou navíc získat dalších několik eur. Žena chystající se na porod potom může obdržet jednorázový finanční příspěvek ve výši asi 400 eur. Uprchlíkům je rovněž nabízeno bydlení, ale jen zřídka v Londýně či bohatých regionech jihovýchodní Anglie. Jelikož nesmějí v tomto období pracovat, často se jejich rodiny ocitají na hranici chudoby. „V porovnání s rokem 2011 letos zatím do Velké Británie i přes značnou hysterii přišlo o více než 76 000 uprchlíků méně,“ doplňuje IBT.

Německo je pro žadatele o azyl jednou z hlavních evropských cílových destinací. Kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že uprchlíci ze Sýrie by měli získat v Německu speciální status ochrany a neměli by být repatriováni do vstupní země EU. „Na rozdíl od Velké Británie mohou přistěhovalci začít již po třech měsících pracovat. V průběhu vyřizování jejich žádosti o azyl dostávají od státu na sociální podpoře až 330 eur pro jednu dospělou osobu,“ uvádí IBT a dodává, že do konce letošního roku počítají německé úřady s příchodem možná až jednoho milionu uprchlíků.

Také Francie je z pohledu uprchlíků pocházejících z Blízkého východu či afrického kontinentu považována takřka za ideální místo k životu. „O status uprchlíka však musejí formálně požádat ještě před tím, než jsou v souladu se zákonem přijati na francouzské území. Až do rozhodnutí úřadů o jejich žádosti mají k dispozici dočasné povolení a pracovat mohou jedině tehdy, když úřady nestihly vše vyřídit do devíti měsíců od podání žádosti. Finanční příspěvek na jednu osobu přebývající v přijímacích centrech činí minimálně 91 eur nebo 718 eur pro šestičlennou rodinu. Ostatní obdrží přes 340 eur. Na rozdíl od jiných zemí mají tito lidé bezplatný nárok na zdravotní péči,“ píše IBT.