Žadatel o azyl ve Velké Británii má nárok na týdenní příspěvek ve výši padesáti eur. Těhotné ženy či ženy s dětmi do tří let potom mohou navíc získat dalších několik eur. Žena chystající se na porod potom může obdržet jednorázový finanční příspěvek ve výši asi 400 eur. Uprchlíkům je rovněž nabízeno bydlení, ale jen zřídka v Londýně či bohatých regionech jihovýchodní Anglie. Jelikož nesmějí v tomto období pracovat, často se jejich rodiny ocitají na hranici chudoby. „V porovnání s rokem 2011 letos zatím do Velké Británie i přes značnou hysterii přišlo o více než 76 000 uprchlíků méně,“ doplňuje IBT.

Německo je pro žadatele o azyl jednou z hlavních evropských cílových destinací. Kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že uprchlíci ze Sýrie by měli získat v Německu speciální status ochrany a neměli by být repatriováni do vstupní země EU. „Na rozdíl od Velké Británie mohou přistěhovalci začít již po třech měsících pracovat. V průběhu vyřizování jejich žádosti o azyl dostávají od státu na sociální podpoře až 330 eur pro jednu dospělou osobu,“ uvádí IBT a dodává, že do konce letošního roku počítají německé úřady s příchodem možná až jednoho milionu uprchlíků.

Také Francie je z pohledu uprchlíků pocházejících z Blízkého východu či afrického kontinentu považována takřka za ideální místo k životu. „O status uprchlíka však musejí formálně požádat ještě před tím, než jsou v souladu se zákonem přijati na francouzské území. Až do rozhodnutí úřadů o jejich žádosti mají k dispozici dočasné povolení a pracovat mohou jedině tehdy, když úřady nestihly vše vyřídit do devíti měsíců od podání žádosti. Finanční příspěvek na jednu osobu přebývající v přijímacích centrech činí minimálně 91 eur nebo 718 eur pro šestičlennou rodinu. Ostatní obdrží přes 340 eur. Na rozdíl od jiných zemí mají tito lidé bezplatný nárok na zdravotní péči,“ píše IBT.

Celý text v angličtině najdete ZDE

Jak uvádí International Business Times, nejvyšší podíl žadatelů o azyl na tisíc obyvatel má v rámci Evropy Švédsko. Jde o číslo 8,4, zatímco průměr v celé EU je pouze 1,2. „V roce 2013 Švédsko jako první udělilo všem syrským uprchlíkům právo na trvalý pobyt. Země nabízí uprchlíkům ubytování. Pokud si je zajistí sami, obdrží měsíční příspěvek dospělá osoba bez rodiny 37 eur a ženatý s dětmi 89 eur. V rámci sociálního benefitu SEK71 potom každý obdrží 168 nebo 256 eur měsíčně. Švédsko umožňuje uprchlíkům pracovat od prvního dne. Ale jen těm, u kterých se předpokládá získání azylu,“ popisuje IBT.

Nizozemsko nedávno oznámilo, že se chystá svoji azylovou politiku zpřísnit. V rámci nových opatření přijdou neúspěšní žadatelé o status uprchlíků o možnost získat jídlo a ubytování zdarma. „Pokud navíc nebudou souhlasit s návratem do své domovské země, budou muset státem dotované ubytování opustit již do několika týdnů. V minulosti vláda platila těmto lidem nájem. Nyní tedy buď budou deportováni, či se budou muset postarat sami o sebe. V danou chvíli činí měsíční příspěvek 220 eur. Příspěvek pro rodinu s dětmi se při úspěšném vyřízení žádosti o azyl může vyšplhat až na 1 600 eur za měsíc,“ píše IBT.

V Dánsku stejně jako ve Švédsku posilují protipřistěhovalecké strany, ale zatím jsou i neúspěšným žadatelům o azyl poskytovány sociální dávky, byť se snížily o 45 % na 891 eur měsíčně pro dospělou a bezdětnou osobu. Snižování dávek přichází v úvahu pro ty jedince, kteří jsou úřady označeni za nespolupracující. „Syrští uprchlíci mají nárok na povolení k dočasnému pobytu v délce trvání jednoho roku. Když se situace v mateřské zemi uprchlíka zlepší, je úřady vyzván k návratu. Pokud v dané zemi i nadále trvá válka, může požádat o prodloužení pobytu. Zdravotní péče je v této době omezena na nutné zákroky,“ zmiňuje IBT.