„Je mně líto, že tímhle statementem asi naštvu některé své křesťanské přátele, ale pokládám tuto iniciativu části představitelů různých církví (níže) za projev jejich dezorientace v dnešním světě. Církve v něm nemají mocenskou pozici, nikdy v minulosti ji neměly mít, jejich poslání je úplně jinde, v křesťanské službě lidem, kteří potřebují pomoc, těch je v každé době dost, a tato iniciativa se s tím míjí,“ poznamenal spisovatel Pavel Kosatík k prohlášení zástupců českých církví k manželství.

„Trochu mě leká ta utvářející se absolutně bludná představa, že základem společnosti je tradiční rodina (žena, muž a děti), pak dlouho nic a pak možná může být řeč o ostatních. Já žiju v takové rodině, tj. teoreticky bych se měl radovat, že mě nikdo nenapadá, ale nedovedu pochopit, proč za méněcenné mají být považováni třeba všichni, kdo žijí v manželství a nemají děti, ať už z jakéhokoli důvodu, proč se mají stydět lidi, kteří třeba ovdověli, že žijí vlastně taky blbě mimo ten vysněný fetiš, nebo ti, kdo milují a vychovávají své děti a nežijí v manželství, to je taky všechno špatně, že. Nechápu, proč se do tohoto bláznění zapojují někteří katoličtí preláti, kteří žijí v celibátu, a tedy, jak aspoň předpokládám, nezakládají manželství a rodiny atd., tj. jsou taky mimo svá vzývaná pravidla,“ dodal.

„Zešíleli jste nebo co? Vy vážně nevidíte, že život může mít nekonečně mnoho, a ne jenom jedinou důstojnou podobu? Pokud ty vaše tzv. tradiční rodiny, o kterých teoretizujete, tak skvěle fungují, proč už dávno nežijeme v ráji? Vy jste si opravdu nevšimli, kolik těch rodin nefunguje, v žádném smyslu toho slova, a udržují se navenek jen kvůli zdání společenské fasády? Vy vážně lidem, kteří do manželství a výchovy dětí doopravdy chtějí jít (na rozdíl od spousty těch většinových pozérů, pro které jsou to jenom společenské mimikry), vy jim vážně chcete říct, ať si se svou láskou nakašlou, protože jste jim baterkama posvítili do trenek a tam jste nenašli ty správně propojené orgány?“ zeptal se.