„Zapřáhněte“ i děti

Výzva, aby se maminky bez peněz pokusily připravit si samy čisticí prostředky z dostupných „ingrediencí“, se objevila před pár dny v Klubu svobodných matek. Ten sleduje zhruba 12,5 tisíce lidí. „Můžou pomáhat i děti. Já už to tak dělám asi tři roky - díky tomu, že děti jsou alergici. Je to šetrnější k přírodě, ale hlavně k vašim peněženkám,“ napsala Petra K., která nabídla, že případně dodá i návody.

„Už nevím, kde ušetřit. Moc děkuji,“ povzdechla si Eva, která o návody projevila eminentní zájem především z hlediska ekonomického.

Nejen, že po nabídce mnohé hned „chňaply“, ale řada dalších také začala sypat z rukávu vlastní recepty, ke kterým je donutila krize. „Já myji skoro vše jen octem s vodou. Myji si tak i vlasy. Šetřím přírodu i peněženku,“ prozradila osvědčený tip Petra E.

(Celá jména redakce zná, ale vzhledem k dřívější neetické stigmatizaci samoživitelek z uzavřené skupiny je nebude v textu o „přiznání“ nouze uvádět. Pozn. red.)

Jeden šálek alkoholu, vonný olej…

Petra K. popsala, jak si například vyrábí univerzální čisticí prostředek i na lesklé plochy. Je k němu potřeba bílý vinný ocet a voda 1:1 a pár kapek citronu nebo grepu. A tady je návod na levný přípravek na sklo: jeden šálek čirého alkoholu, jeden šálek vody, polévková lžíce bílého octa, pro vůni tři kapky vonného oleje.

Univerzální čisticí pastu, která je náhradou Cifu, smícháte prý pro změnu z jedlé sody a citronové šťávy, které se dohusta vymíchají. I na údržbu dřevěných ploch má Petra čistidlo, k němuž se využije citronová šťáva: Půl šálku jí smícháte se šálkem olivového oleje, do čehož se ještě přidá pár kapek vonného oleje. „A v kuchyni na linku a dřevěné pomůcky lze smíchat půl citronu a sůl dohromady,“ radí. „Kromě těch past, které dávám do skleněných kelímků, mám vše v rozprašovačích a dlouho vše vydrží a pořizovací cena je mizivá,“ nabádá i ostatní, ať si v koronavirové době ulehčí alespoň při úklidu. Na závěr překvapuje ozkoušeným nápadem na okna: „Nejlepší je obyčejný kopřivový šampon a teplá voda. Nemusí se pak leštit.“

Děti píší Ježíškovi podle „ceníku“ z Bazoše

Vedle úsporných fíglů se některé ženy „hroutí“ z toho, jak si neutěšené situace s penězi všímají i malé děti.

„Něco na zamyšlení. Je mi z toho do breku: Můj jedenáctiletý syn psal dneska Ježíškovi,“ napsala jedna ze svobodných matek k fotografii, na které je seznam přání jejího syna, a to rovnou s poukazem, za kolik a kde se věc dá sehnat levně na portálu Bazoš. Našel si tam mimo jiné sportovní náčiní za pouhých sto korun.

Kromě slov podpory, pochopení a ocenění přístupu dítěte, které zná rodinnou situaci, se objevily i solidární nabídky. Některé z ostatních žen se pod příspěvkem nabídly s darováním například použitých bruslí, které již jejich vlastní děti neužijí. „Jste fakt skvělé, to jsem nečekala,“ reagovala nakonec na vlnu zájmu původní autorka komentáře.

V některých domácnostech neúplných rodin to ale vypadá pro rodiče mnohem depresivněji, jak vypovídá například vyjádření Karly: „Proč do breku...? Co já bych za to dala, mít tak skromné dítě: U nás proběhl dneska dopis Ježíškovi a následně řekl, že toho je nějak málo – cca 8 dárků asi za 10 000 korun. A to taky zažil období, kdy jsme byli sami a nebylo zrovna kvantum peněz…“ „Smutné“ matce sdělila, že by tedy měla být pyšná na to, že si její syn uvědomuje, jak na tom rodina je: „Bude mít dobrý základ do života. Skromnost. A bude si věcí vážit.“

K zamyšlení k materiální situaci samoživitelských rodin jsou také další předvánoční příspěvky: „Moje druhorozená dcera chtěla na narozeniny avokádo, dostala ho a měla z něj radost stejně, jako by to byla nějaká hračka. A některé děti si přejí třeba jogurt. Moje starší dcera si přála, abychom měli domeček se zahrádkou, kde by mohla mít svůj záhonek (k Vánocům).“

Nebo tento o šestileté dcerce paní Venduly: „Dcera (6 let) si vzala leták z Bambule a zakroužkovala vše, co by chtěla. Pak mi to ukázala a řekla: Maminko, hračky jsou krásný, ale drahý, důležitější je láska.“ Dvě z maminek se shodly v jednom z výroků, které v těchto dnech pronesly jejich ratolesti: „Mně dcera řekla, že nepotřebuje nic… Protože jsou lidi nemocný, tak chce zdraví. Je jí 5 let.“

Ve více než dvanáctitisícové skupině se tak objevila i tato kopie jednoho z dětských psaníček:

Dětské přání: "Ježíšku, já si přeju pro celou moji rodinu zdraví, lásku a ať se všichni máme rádi."

Skupina Klub svobodných matek se do dnešních dní již etablovala přímo na neziskovou organizaci. Jednou z jejích nejnovějších aktivit je například Fashion Charity shop.

Doba na krizové vaření a trend úspornosti

Na jednorázový příspěvek dva tisíce korun na potraviny mohou nyní v krizi žádat zájemci a zájemkyně přes zmíněný Klub svobodných matek. „Vracíme se k původnímu Covid programu, protože druhá fáze koronavirové krize se zdá být v jistém ohledu náročnější než ta jarní, a proto se snažíme operativně reagovat na aktuální potřeby. V rámci programu je tedy možné žádat o částku 2000 Kč na nákup potravin nebo dle situace o částku 5000 Kč na nájem,“ uvedla Dana Pavlousková, ředitelka organizace, která získává dary výhradně vlastní činností nebo z prostředků, které nejsou nijak navázány na vládní finance.

Na pomoc vznikla před časem mimo jiné například Úsporná kuchařka, a to už v roce 2018 na Ministerstvu práce a sociálních věcí z evropských dotací, byla ale mnohými pranýřována. Objevily se zde totiž recepty ze starého chleba nebo zvětralého vína, což není nic vhodného pro děti.

Na druhou stranu se v České republice uchytává trend takzvaného minimalismu, kdy se lidé snaží s málem a bez zbytečností vystačit nikoli jen z důvodu finančních, ale ekologických, potažmo duchovních. Z konceptu minimalismu vychází například i organizace swapů.

Letos se o Krizovou kuchařku pokusila Eva Francová, známá autorka kuchařek ze Svatojánu. Nabízí rady i pro výrobu uklízecích a drogistických potřeb. Publikace má podtitul Jisté rady, tipy a recepty do nejisté doby.