Tento týden by vláda měla projednávat Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tedy takzvanou Istanbulskou úmluvu. Na oficiálním programu jednání vlády přitom ještě v pondělí uvedena nebyla. „Že by se projednávala pokoutně, bez oznámení veřejnosti, stejně jako dohoda o obranné spolupráci se Spojenými státy?“ pozastavuje se moderátorka pořadu Jana Bobošíková.

Jak připomíná, proti úmluvě dlouhodobě bojuje řada občanů i spolky. „Například Tradiční rodina nebo Aliance pro rodinu. Obávají se, že se prostřednictvím Istanbulské úmluvy bude prosazovat i vynucovat genderová ideologie v celé společnosti. Bude se vnucovat tradičním rodinám a děti jí budou vystaveny už v mateřských školách,“ přináší Bobošíková jejich obavy, že tato úmluva se jen schovává pod rouškou dobrého skutku za násilí páchané na ženách, kterým má pomáhat.

Úmluva se vymezuje proti „stereotypnímu“ pojímání rolí žen a mužů. Tento pojem ale nedefinuje a je velmi snadno zneužitelná. Navíc podle slov zástupců zmíněných spolků může Istanbulská úmluva vést ke zvýšenému počtu manipulativních trestních oznámení.

„Každý heterosexuální muž je automaticky brán jako násilník a nemá presumpci neviny, je mu zamítnuta. Dále nemá možnost se sám za sebe obhajovat u soudu nebo s právníkem, protože tam vždy má hlavní slovo oběť. Dále pokud by došlo během šetření k usmíření těchto stran, bude v každém případě odsouzený, tam není možnost usmíření,“ přibližuje Ivana Schneiderová, předsedkyně spolku Tradiční rodina.

Pokud bude Istanbulská úmluva schválena, bude nadřazena českému právu a české rodiny a školy budou kontrolovány mezinárodní komisí, která má imunitu na veškerá svá vyjádření, dodává Bobošíková.

Úmluva není platná, pokud ji neratifikuje prezident republiky. K tomu jsou potřeba v České republice tři kroky: za prvé, vláda musí na svém jednání většinou odhlasovat, že smlouvu pošle do Poslanecké sněmovny. O tomto kroku má vláda hlasovat v následujících dnech. Pokud vláda nechá rozhodování na poslancích, bude Sněmovna schvalovat úmluvu prostou většinou. Premiér Fiala již uvedl, že by rád nechal rozhodnout poslance. Ve třetím kroku musí pak úmluvu schválit prostou většinou Senát. Až poté je dostane prezident Petr Pavel, který se nechal již slyšet, že bychom Istanbulskou úmluvu měli přijmout co nejdříve.

„Nátlak na poslance je obrovský. Nejčtenější český zpravodajský portál píše, že pokud úmluvu neratifikujeme, hrozí nám mezinárodní ostuda,“ cituje Bobošíková ze Seznam Zpráv. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva bychom se postavili vedle Turecka, Ruska nebo Ázerbájdžánu. „No, nevím, slovenský a maďarský parlament úmluvu zcela odmítly už v roce 2020,“ zmiňuje novinářka.

Před třemi lety polský ministr spravedlnosti zase oznámil, že vláda zahájí proces odstoupení od Istanbulské úmluvy. Argumentoval tím, že úmluva porušuje práva rodičů, obsahuje prvky ideologické povahy a požaduje, aby se pohlaví ve školách učilo jako o volitelném sociálním konstruktu, nikoliv jako o biologické danosti.

A podle bulharského ústavního soudu je úmluva dokonce neústavní.

Pokud tedy Česká republika Istanbulskou smlouvu ratifikuje, budeme jediní v rámci celé visegrádské čtyřky.

Istanbulskou úmluvu začátkem června přijala prostou většinou Rada EU, hlasovali o ní ministři dopravy. Podle některých právníků je tak dnes už úplně jedno, jestli Fialova vláda pošle úmluvu do Sněmovny nebo ne, jak budou hlasovat senátoři nebo zda ji ratifikujeme. Od okamžiku, kdy ji ministři dopravy ratifikovali, je pro nás závazná. Jediné, o čem ještě můžeme diskutovat, je, v jakém rozsahu je závazná, upozorňuje Bobošíková.