Po posledním dění s Andrejem Babišem jsem od různých odborníků, ale i politiků slyšela, že opozice si na svoji špatnou pozici zadělává sama v tom smyslu, že je příliš emocionální. Prý se příliš zaobírá osobními problémy premiéra, místo aby kritizovala vládní rozhodnutí. Jak se díváte na tohle tvrzení?

Částečně na tom něco pravdy bude, ale možná to spouští i samotná média. Například reportáží načasovanou na 17. listopad nebo těsně před ním, kdy jsou taková témata zajímavější, což je lehce pochopitelné, a možná proto jsou i více reprezentována ve veřejném prostoru. Postupně jsme rezignovali na upozorňování na věci, které jsou z našeho pohledu špatné. Třeba veřejná správa. Ale věci jsou často poměrně složitější, než jak je široká veřejnost chápe. Jinak souhlasím, že příliš hluboké rozbory jeho osobních problémů nám nepomáhají.

Naposledy jsme se spolu bavili na téma Sabina Slonková, Jiří Kubík a to, co vypátrali ve Švýcarsku. Nakonec se ale ukázalo, že v průzkumech veřejného mínění Andrej Babiš o hlasy nepřišel a reportáž byla kontraproduktivní…

Nakonec to bylo kontraproduktivní, ano. Není průzkum jako průzkum, nepřeceňoval bych je, ale rozhodně to nemělo ten efekt, který bychom asi očekávali.

Jak se díváte na ovlivňování soudů v České republice poté, co bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa uvedl, že mu prezident Miloš Zeman naznačoval, jak mají některé rozsudky dopadnout s tím, že odměnou by mohlo být jmenování předsedou Ústavního soudu?

Já si neumím představit situaci, kdy by mě v jakékoliv funkci pozval prezident země nebo jeho aparát a já bych se takové schůzky nezúčastnil. To za prvé. Za druhé si myslím, že v takových funkcích by měli být osobnosti natolik vyspělé a vědomé si svojí pozice soudní nezávislosti, že jakýkoliv názor kohokoliv by jimi vůbec neměl být brán v potaz, protože žádná výkonná moc na soudce nemá vliv.

A co to vypovídá o prezidentovi Miloši Zemanovi?

To jaksi vypovídá o Miloši Zemanovi nebo o lidech kolem něj. Já bych si netroufl komentovat přímo prezidenta Zemana, na druhou stranu lidé ve vysokých funkcích mají tendenci mít názor na všechno. To je správně. Zeman není můj favorit díky svému chování a vystupování v posledních letech. Dříve jsem ho samozřejmě uznával, byť byl členem sociální demokracie, což není můj šálek kávy. Řekněme, že nyní je ten vztah chladnější.

Jaroslav Kmenta se nedávno zamýšlel, proč se Miloš Zeman změnil, a tvrdí, že tu Zemanovu politickou osobnost zásadně ovlivnilo, že většinu svého života prožil v totalitním režimu a že na něj lze určitě nahlížet jako na osobnost s talentem rétora, inteligentního a sečtělého politika, ale že s postupujícím věkem a tou politickou kariérou však začínají na povrch čím dál více vystupovat vlastnosti, kterými odradil mnohé, jimž byl ještě na přelomu osmdesátých a devadesátých let sympatický.

To je velmi přesné, Jaroslav měl vždy výborné postřehy. Já s tím souhlasím, bohužel. Mně absolutně nejvíce vadí relativizace minulosti, příklon k Rusku a omlouvání režimů. Netvrdím, že bychom měli říct: A vy to děláte špatně, my s vámi nebudeme mluvit. Tak to také nefunguje, ale tento příklon k těmto režimům a Rusku mi velmi, velmi, velmi vadí.

Poslední otázka k Miloši Zemanovi. Řekl, že nechtěl jít osobně uctít památku Jana Palacha, že by se na místě piety setkal se svými odpůrci. Podle něj mělo jít o výraz pohrdání těmito lidmi. Rovněž řekl, že se snaží vyhýbat setkáním s blbci a blázny, neboť kdo chce za svoji pravdu nebo názor bojovat, může bojovat pouze živý. Když je mrtvý, tak jeho boj ztrácí smysl. Jak vnímáte, že nešel osobně uctít památku Jana Palacha? A jak jeho výrok?

K první části bych nejraději řekl: no comment. Stále si myslím, že hlava státu má požívat nějaké úcty. Očekával bych nadhled a také diskuzi s jeho oponenty, když je ten lidový prezident. Co se týká názoru, že bojovat za svobodu je možné pouze živý, jedná se o jeden pohled na věc. Čin Jana Palacha měl být ojedinělý, ale mnohdy to tak není. O dalších obětech se asi nedozvíme více, a jestli měly smysl…