Svoboda coby někdejší účastník olympiády v Číně vzpomínal, jak hry v totalitní komunistické zemi prožíval: „Jel jsem tam především závodit a soutěžit. Snažil jsem se dosáhnout sportovních výkonů a výsledku. To bylo to hlavní, na co jsem se soustředil.“

Vnímal však i kontext politický. „Samozřejmě tím, že jsem jel do komunistické Číny, už jsem tušil, že tento kontext bude veřejností vnímán. Už v roce 2008 se o tom hodně diskutovalo a psalo se hodně článků, stejně jako je tomu dnes. Vnímal jsem tam touhu tamního režimu předvést se světu v co nejlepším světle.

• Původní zdroj ZDE

Úroveň sportu v různých zemích je vizitkou vyspělosti dané společnosti. Jak říkám, mé priority byly ale úplně někde jinde. Proto zejména totalitní země mají touhu se na olympijských hrách prezentovat co nejlépe, aby demonstrovaly svou sílu. A také to, jak se jejich režimu daří,“ řekl pohledem sportovce a zopakoval, že jeho prioritou bylo soustředění na samotný sportovní výkon, než na stav lidských práv v Číně.

Považuje za štěstí, že se vyhnul nepříjemným otázkám: „Takže jsem se k tomu nemusel ani vyjadřovat. Ta čínská propaganda tam ale byla cítit na každém kroku,“ popsal Svoboda.

Během letních olympijských her v Pekingu v roce 2008 prý nebyl nijak omezován. „Žádnou aplikaci jsem neměl, tehdy naštěstí nic takového ani nefungovalo. V tomto směru jsem tedy omezován nebyl. Spíše si ze mě dělali kamarádi srandu, když se mi hry nepovedly, říkali: To by bylo, aby byla „svoboda“ v Číně na prvním místě,“ zasmál se tomuto dvojsmyslu sportovec Svoboda.