Rozhovor generálního ředitele České televize Petra Dvořáka s redaktorkou Respektu Ivanou Svobodovou, který vyšel v pondělí pod titulkem „Chystá se na mě kompromitující materiál, už se hledá můj nástupce“, obstará úvod pravidelného přehledu mediálních zajímavostí. „Na Ivanu Svobodovou mám osobní vzpomínku. Když mě volili do Rady ČTK, tak mě velice zdvořile a sympaticky oslovila, jestli bych nechtěl udělat rozhovor, aby se o mně čtenáři něco dozvěděli. Tak jsme se sešli, mluvili jsme spolu dvě hodiny, a to velmi přátelsky. Vzešel z toho kádrovací spis, že by si ode mě vlastní pes kůrku nevzal. Ale paní Svobodová je zřejmě expert na kádrovací materiály, i když u pana Dvořáka postupovala přesně naopak. Kladla mu někdy až návodné otázky,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Źantovský.

Jedna taková zněla: „Porušení zákona je to, co rada potřebuje, když chce ředitele televize odvolat. Berete to sám tak, že tohle je už podklad pro radou připravené odvolání?“ „To je návodná otázka jako Brno, na to se nedá na místě pana Dvořáka odpovědět jinak než ano. A podobnými novinářskými skvosty se to jenom hemží. Pan Dvořák se rozčiloval, že v době, kdy se projednávaly zprávy o ČT ve Sněmovně, tak MF Dnes dala na titulní stranu článek o nemovitostech, které vlastní pan Dvořák. Jeho urazilo, jak je to možné, že se v té době připomínaly jemu tak nepříjemné skutečnosti. Ale zapomíná, že to je povinnost novináře. Z veřejných peněz ve výši mnoha milionů ročně placený činitel je samozřejmě pod veřejným dohledem a optikou novinářských mikroskopů a musí s tím počítat,“ upozorňuje mediální analytik.

Žádnou objednávku u své firmy šéf ČT neschválil

Konec konců reportéři ČT toto dělají pořád a vždy v souvislosti s nějakým načasováním. „Tak by pan Dvořák měl zametat hodně vydatně před vlastním prahem a neházet vinu na všechny kolem sebe. Byl jsem zvědav, jak vysvětlí svoji majetkovou účast u školící firmy Gopas, která také poskytovala školení zaměstnancům České televize, což by i malé dítě pochopilo jako kolizi zájmů. Pan ředitel z toho vyklouzl úžasnou větou: ‚Nikdy jsem žádnou objednávku ani fakturu neschválil, ani nenařídil. Školení si objednávají jednotlivé týmy podle vlastní potřeby‘. Hodil veškerou odpovědnost na své podřízené, tomu říkám ‚velká osobnostní statečnost‘. Člověk v čele veřejnoprávní televize, kterou si platí občané, by měl vykázat alespoň elementární etickou integritu. A tak tomu v daném případě zcela jistě není,“ podotýká Petr Žantovský.