Český rozhlas, respektive stanice Radiožurnál, si na začátku července nechal u agentury Median udělat průzkum, zda vláda dostatečně bojuje proti konspiracím a dezinformacím. V článku redaktorky Kristýny Vašíčkové, který průzkum představoval, jsou pak oba pojmy volně zaměňovány coby synonyma.

Z průzkumu vyšlo, že 63 procent dotázaných vnímá boj proti těmto nešvarům jako nedostatečný. „Ve vyšší míře tento prostor zaujímají lidé ve věku do 29 let – v 75 procentech případů. Lidé se středoškolským vzděláním s maturitou v 70 procentech případů,“ uvedl pro iRozhlas.cz Přemysl Čech, šéf výzkumné agentury.

Osmnáct procent, které boj proti dezinformacím považují za dostatečný, bylo představeno jako „často lidé se základním vzděláním nebo voliči opozičního hnutí SPD“.

Podle koláčového grafu, který se u článku objevil, mělo na dotaz „bojuje vláda proti konspiracím/dezinformacím dostatečně“ odpovědět 23 procent „rozhodně ne“, 40 procent „spíše ne“, proti tomu šest procent „rozhodně ano“ a 12 procent spíše ano. 19 procent dotázaných uvedlo, že dostatečnost boje nedokáže posoudit.

Rakušanův útvar proti švábům

Pro kontext vysvětleme, že boj proti dezinformacím je jednou z nejvýraznějších aktivit Fialovy vlády.

Za tímto účelem dokonce vláda po svém nástupu jmenovala zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, kterým se stal Michael Klíma. Ten se během roku, než byla jeho funkce zase zrušena, uvedl ve veřejném prostoru řadou rozpačitých výstupů, při kterých nebyl schopen definovat, co je dezinformace.

Potřebu jejich potírání pak vysvětloval argumenty na úrovni „jsme cílem těžké dezinformační kampaně z Ruska a z Číny“.

V dubnu 2022, několik týdnů po začátku války na Ukrajině, představil Úřad vlády kampaň Braňme Ukrajinu, braňme Česko, která si kladla za cíl poučit občany o lžích a dezinformacích.

Kromě poučení, že důvěřovat se má zejména vládním organizacím a veřejnoprávním médiím, tento materiál z Úřadu vlády nabádal, aby neváhali dezinformátory nahlašovat a udávat. „Nahlásit dezinformace není práskačství,“ poučovala grafika s logem Úřadu vlády.

Screen webu Úřadu vlády z 30. 4. 2022

Tím byla podle mnohých i ve specifické atmosféře uprchlické vlny z Ukrajiny překročena červená čára.

„Je to absolutní dno veškeré politiky, když sama vláda povyšuje udavačství na státní doktrínu,“ řekl tehdy pro ParlamentníListy.cz dlouholetý televizní radní Petr Štěpánek.

Jako výstup svého ročního působení představil Michael Klíma Akční plán pro čelení dezinformacím, který byl ale okamžitě kritizován ze strany vydavatelů. Ti se již poněkolikáté pozastavovali nad tím, že vláda hovoří o boji s dezinformacemi, aniž dokáže tohoto nepřítele definovat.

Následně vláda rozhodla o zrušení jeho pozice a agendu předala poradci pro bezpečnost Tomáši Pojarovi.

Kromě něj od počátku projevoval odhodlání bojovat s dezinformacemi i Vít Rakušan, ministr vnitra. Ten uvedl boj s dezinformacemi jako jeden ze svých hlavních cílů už při nástupu do funkce.

Po svém nástupu oprášil činnost Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, které bylo na vnitru zřízené už v minulosti a bylo kritizováno, že vstupuje do politického boje.

V červenci 2022 pak ministr vnitra rozhodl o zřízení policejního útvaru bojujícího s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou.

„S bojem proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě to myslíme vážně. Jsem rád, že policie připravila vznik nové elitní jednotky, která se těmhle velmi aktuálním hrozbám bude naplno věnovat. Což se nebude líbit extremistům, teroristům a různým proruským švábům, na které si právě tahle jednotka bude chtít posvítit,“ uvedl při prezentaci nového útvaru.

Spojení „útvar proti švábům“ zlidovělo, ale mnozí trousili poznámky o srovnání s komunistickou StB.

Kromě toho vnitro od počátku Rakušanova působení připravovalo zákon o boji s dezinformacemi.

V březnu Vít Rakušan hotové znění předal k připomínkování odborníkům a uvedl, že není jasné, zda jej vůbec předloží vládě.

Podle uvažované úpravy by stát v budoucnu měl mít nástroj, jak dočasnými opatřeními bojovat proti šíření dezinformací. Třeba vypínáním webů, které budou „prokazatelně pod vlivem cizích mocností“.

Zatímco premiér Petr Fiala ale chtěl tyto pravomoci omezit pouze na jasně definovaný stav ohrožení státu, ministr Rakušan rozvíjel úvahy, že by mohl být uplatněn „například v situaci, kdy by někdo vyzýval na internetu k obsazení Parlamentu nebo k jinému obdobnému násilí proti jakékoli skupině obyvatel“.

Tolik tedy k vládnímu boji proti dezinformacím.

Paní Zdeňka, bývalá členka dezinformační scény...

Redaktorka Radiožurnálu Kristýna Vašíčková text spojila s dříve zveřejněných příběhem paní Zdeňky, „bývalé členky dezinformační scény“, která tam prý zjistila, že ve světě dezinformací se žije pod permanentním strachem.

Paní Zdeňka měla uvěřit konspiracím o covidu-19 a na jejich základě přesvědčit oba své rodiče, aby se neočkovali. Když jí oba rodiče na covid zemřeli, tak měla prozřít.

Z dalšího textu pak ale vyplyne, že tatínek zemřel v roce 2022 na respirační onemocnění, o kterém se paní Zdeňka domnívá, že šlo o long covid.

Tento příběh se v červnu stal předmětem široké debaty, tvrzení zpochybnila například novinářka a členka Rady ČTK Angelika Bazalová, která se tématu covidu věnuje dlouhodobě. V případě paní Zdeňky podle ní mnoho věcí nesedí a pozastavovala se i nad tím, jakým způsobem jej Český rozhlas prezentoval.

„Redaktorky věc zpracovaly způsobem, který neodpovídá základním kritériím novinářské práce, a čiší z toho jak sláma z bot, že jejich cílem je celou věc postavit tak, aby vyzněl, „jak je třeba‘,“ napsala na Facebook s tím, že redaktorky usvědčují ženu, které se stala rodinná tragédie, v pocitu viny.

Nemluvě o tom, že veřejnoprávní novináři text nijak neověřovali z jiného zdroje, třeba od lékařů. „Je s podivem, že to prošlo všemi kontrolními mechanismy v ČRo. Vedení rozhlasu by mělo postup prošetřit a vyvodit z toho důsledky,“ poznamenala novinářka a radní.

A ke kauze poznamenala, že maminka paní Zdeňky se podle všeho nakazila na podzim 2021, kdy covid nejvíce šířili očkovaní lidé pod vlivem dezinformace šířené ministerstvem a jeho poradními týmy, že po očkování už covid nešíříte.

K tomu se vyjádřil Zdeněk Hel, jedna z nejznámějších tváří ze skupin, které žádaly co nejstriktnější opatření včetně zavírání ekonomiky. „Paní Bazalová, která představuje opravdové dno české žurnalistiky, tento příběh zneužívá a jako vždy rozšiřuje lži a nenávist,“ vzkázal. Načež vyzval Pirátskou stranu, která dlouholetou novinářku Bazalovou nominovala do Rady České tiskové kanceláře, ať se k tomu postaví.

Do Bazalové se kvůli paní Zdeňce pustila třeba i Johana Hovorková z FORUM24.cz. Ta Bazalovou, která se ve svých mediálních projektech snaží vše, co se dělo kolem covidu, systematicky popsat, zahrnula do jedné skupiny s nepravomocně odsouzenou Janou Peterkovou.

Tuto starší kauzu tedy redaktorka Českého rozhlasu spojila s průzkumem.

Kotrba: Za to jsem vyhazoval od zápočtu

Ten okamžitě po zveřejnění vyvolal značně rozporuplné reakce. Mnozí se pozastavovali především nad tím, kdo je považován za „dezinformátora“. Z článku přitom nebylo jasné, vůči jakým skupinám dotazy výzkumníků směřovaly.

Sama redaktorka v článku uvedla pouze náhodný výčet témat, na která se konspirátoři mají zaměřovat. Do neuzavřené skupiny patří válka na Ukrajině, ukrajinští uprchlíci, covid nebo očkování.

Už vůbec pak není jasné, kdo je „dezinformační scéna“, jejíž členkou měla být paní Zdeňka.

Že je tisícový vzorek dotazovaných ztotožňován s celou společností, je pak už jen třešničkou na dortu.

Politolog Lukáš Jelínek, kterého ParlamentníListy.cz oslovily, si definuje dezinformaci jako „tvrzení, které se tváří seriózně, ale na reálný základ navěšuje zavádějící informace, nebo dokonce lži“. A ty pak veřejnost matou a uvádějí do zmatků.

Jako silně tendenční přišel článek i redaktorům webu Epochtimes a začali se ptát. Na žádost po podrobnějších datech z průzkumu, která v článku nebyla, ale Český rozhlas nereagoval.

Průzkum je velmi podivný i podle analytika Štěpána Kotrby, kterého oslovily ParlamentníListy.cz. Agentura Median, doposud renomovaná, zde podle něj hazarduje se svou pověstí.

„Uzavřená otázka, v níž je respondentovi implikována odpověď, kterou chce zadavatel slyšet, je v sociologii prohřeškem, za který jsem vyhazoval od zápočtu z mediální komunikace,“ dodává Kotrba ze své akademické zkušenosti. Manipulativní je podle něj už samo spojení „boj proti dezinformacím“.

I přesto je podle Kotrby třeba tyto odpovědi brát s rezervou, neopírají se totiž o fakta boje proti dezinformacím, která neznají ani někteří členové vlády, ale o mediálně zprostředkované dojmy.