Válka na Ukrajině trvá už 968 dní. Rusové ničí zemi se stále stejnou intenzitou. Vyslali nad Ukrajinu více než 130 smrticích dronů. Letecké poplachy se rozezněly v různých částech země. V Oděse, ale také v okolí města Sumy, v Chersonu a jinde. Přitom když ukrajinská armáda na počátku srpna vstoupila do ruské Kurské oblasti, ukrajinský prezident Volodymyr Zeleskyj prohlašoval, že se tak děje mimo jiné v zájmu Sumské oblasti, která s Kurskou sousedí. Jenže dnes z Kursku opět Rusové Ukrajinu ostřelují.

Děje se tak v čase, kdy se Ukrajinci ještě stále vzpamatovávají z pádu Vuhledaru. Toto město na východě země bylo od roku 2014, od roku, kdy Rusové fakticky začali ničit část Ukrajiny, považováno za ukrajinskou pevnost a za důležitý opěrný bod fronty. Jenže na to, jak zásadní roli Vuhledar hrál, byl velením ukrajinsjké armády přehlížen. Po sociálních sítích koluje údajná videozpověď vojáků, kteří měli Vuhledar bránit, ale utekli. Sami na videu přiznávají, že utekli, protože neměli město čím bránit.

Než se dostali do Vuhledaru, plnili prý úkoly v deltě řeky Dněpr.

„My, příslušníci 3. střelecké roty 189. samostatného praporu 123. samostatné brigády vojska Ozbrojených sil Ukrajiny, jsme po dobu 22 měsíců prováděli bojové mise v Chersonské oblasti, na ostrovech v deltě řeky Dněpr, kde jsme jsme si na vlastní náklady a za pomoci dobrovolníků zajistili plavidlo a další potřebné vybavení pro plnění bojových úkolů. Velení praporu nevěnovalo našim potřebám potřebnou pozornost,“ prozradili vojáci na videu, u kterého lze jen těžko ověřit jeho pravost.

Sami sebe popisují jako kompaktní bojovou jednotku, která v průběhu války působila na různých úsecích fronty a za svou zemi prý platili cenu nejvyšší. Řada jejich spolubojovníků přišla o život.

Na příkaz velení byla naše jednotka v plné síle převelena k provádění bojových misí v Doněcké oblasti města Vuhledar, kde, jak se ukázalo, naše rota byla jediná z praporu, která převzala bojovou službu na pozicích, které nám byly přiděleny. Po nějaké době byl přijat rozkaz k obsazení nových, podle velení vybavených a chráněných pozic. Průzkum však ukázal, že v této oblasti nejsou žádné vybavené pozice, což velení nahlásili velitel roty nadporučík Vladislav Serenko a velitel čety Oleg Zaginašchenko. Tato oblast byla plně v dosahu nepřátelské palby a nebyla zde zde žádná vybavená palebná stanoviště, žádné palebné krytí, žádné únikové a evakuační cesty, žádná logistická podpora, žádná organizovaná komunikace se sousedními jednotkami, žádná ochrana proti elektronickému boji,“ popsali situaci údajní ukrajinští vojáci.

Když údajní vojáci tuto situaci popsali svým nadřízeným, slyšeli buď ujištění, že přidělený bojový úkol nebudou plnit dlouho, protože přidělená pozice bude stejně dříve či později přenechána nepříteli, nebo slyšeli kupu urážek na adresu vojáků, kteří odmítají plnit svěřené bojové úkoly.

Vojáci však na sociální síti X zdůraznili, že jsou připraveni bojové úkoly plnit, pakliže k tomu dostanou patřičné vybavení a podporu. Přičemž je prý zasadní, aby zásoby a podpora skutečně dorazily, aby nezůstalo jen u slibů.

„Příslušníci roty jsou nuceni složit zbraně a opustit své místo služby, připraveni se kdykoli vrátit a začít plnit bojovou misi s patřičnou podporou a výcvikem,“ uvedli vojáci v závěru prohlášení.

???? ??An appeal from fighters of the 123rd brigade of the Troops of the Armed Forces of Ukraine appeared online, which confirms the escape of servicemen of this brigade from positions near Ugledar, as a result of which the city was liberated by the Russian army.

We, servicemen… pic.twitter.com/2cGdOIhiAC

— SIMPLICIUS ? (@simpatico771) October 18, 2024

Ukrajinci přitom kdysi hornické město proměnili v pevnost a dlouho ruským silám působili značné logistické problémy. Podle serveru Kyiv Post se však situace začala měnit v zimě 2022 a 2023. Rusové si město vybrali jako místo, kde by mohli prorazit ukrajinskou obranu a odříznout tuto ukrajinskou oblast na východě země.

Do ledna až února 2023 odrazila 72. samostatná mechanizovaná brigáda Ozbrojených sil Ukrajiny (AFU) několik velkých ruských útoků a během několika dní zničila až 130 kusů techniky včetně desítek tanků a v dobách sovětské éry, kdy město celé stálo a padalo s hornickým průmyslem, obrazně řečeno, teď už padalo k zemi zcela reálně. Měnilo se v ruiny.

„(Rusové) Jezdili s bojovými vozidly pěchoty ve 200metrových intervalech. Zničili jsme je. Potom se malé skupiny probily ke zničeným vozidlům a zakopaly se a spálené vybavení použili jako kryt,“ popsal podobu bojů o Vuhledar jeden z ukrajinských vojáků.