V posledních dvou týdnech opakovaně otiskl generální ředitel ČT Souček litanii nad zcela nedostatečnými prostředky na provozování České televize z koncesionářských poplatků. Pomíjím skutečnost, že se neobrátil na spoluobčany s prosbou, aby sáhli hlouběji do kapes, nýbrž očekává, že tuto daň z daně zvýší České televizi naklonění poslanci sněmovny ČR. V těch úpěnlivých textech není zmínka o tom, že v době současné recese, kdy jsou občané nuceni k utahování opasků o několik dírek, uvažuje generální ředitel o jakýchkoli úsporách. 

Před volbou a nástupem do funkce sliboval GŘ Souček audit nezávislou agenturou, který prověří, zda programová skladba splňuje výjimečné veřejnoprávní hodnoty, které slouží společnosti, aniž je plní komerční vysílatelé. Audit se měl týkat rovněž nezbytné zaměstnanosti, nezbytné byrokracie, přebujelých nákupů rychle morálně stárnoucích nákladných zařízení.

Morální stárnutí současných technologických zařízení dnes není delší než dva roky. Ale odpisové lhůty, které musí ČT respektovat, jsou téměř trojnásobné. Nikdo neprovedl kalkulaci, zda by se významně neušetřilo zápůjčkami od existujících externích firem včetně zrušení manažerských funkcí a jejich mezd.

Audit ovšem nebyl po nástupu GŘ Součka zadán.

Místo auditu, směřujícího k úsporám, byla GŘ ČT Součkovi ke dni nástupu do funkce oproti jeho předchůdci zvýšena měsíční mzda o 47 000 Kč na 289 000 korun měsíčně. Roční prémie činí dle zvážení rady desetinásobek (10x) měsíční mzdy.

I nepříliš zasvěcení vědí, že budova Kavčích hor byla vystavěna za zcela jiných technologických požadavků na příkon elektrické energie a téměř výhradní natáčení v ateliérech. Se stejným problémem se potýkala Slovenská televize se stavbou v Mlýnské dolině. Tam ovšem už před léty hledali řešení a vrchní část věže odřízli od elektřiny, vytápění, aby snížili provozní náklady atd.

Česká televize se naopak spolu s výstavbou tzv. „rohlíku“ proměnila v „dům o tisíci patrech“ (parafráze názvu románu významného spisovatele), ve kterém sídlí bezpočet kanceláří.

Jen ředitelé České televize inkasovali v roce 2019 přes 46,5 milionu korun. Nikdo neví, jakou částku je třeba přičíst na byrokracii na nižších stupních řízení.

Koncepční úspory po nástupu GŘ Součka vypadaly tak, že se počet ředitelských míst zvýšil o tři, aby po pěti měsících dva z těchto tří byli z ředitelských míst opět propuštěni.

Pro zvýšení koncesionářských poplatků (zdaněných daní) je argumentováno srovnáním výše z roku 2008 a 2023. Takové srovnání je ovšem demagogické. Na počátku 90. let existovaly pouze čtyři (4) volné frekvence, uvolněné pro TV vysílání v Československu (ČsT1, ČsT2, Premiéra a v rámci zavedení duálního systému NOVA). Tzv. „veřejný zájem“ byl dán tím, aby televizní programy ve čtyřech alternativách pokrývaly zájem populace ČR.

V současnosti televizní stanice zprostředkují několik desítek programů a více než stovku nelineárních streamovacích platforem, k nimž se uchylují mladší ročníky. Řada z nich přitom splňuje bez nároku na další platby koncesionářů definici „veřejný zájem“.

Rozpočtové údaje České televize pro rok 2023 dle oficiálních zdrojů

Ve veřejném zájmu je nepochybně zpravodajství a publicistika.

Ve všech ostatních položkách je možné hledat dramatické úspory.

Pokud chce ČT v případě, že nebudou spoluobčanům zvýšeny koncesionářské poplatky, vyrábět pouze „laciné pořady“ jako komerční televize, jak ve své litanii vyhrožuje poslancům Parlamentu ČR Jan Souček, měla by si na tyto laciné pořady, stejně jako komerční televize vydělat. 

Prof. MgA. Jiří Svoboda, režisér