Ve čtvrtek dopoledne začalo jednání Visegrádské čtyřky (V4) na úrovni hlav států. Českou republiku tedy zastupuje prezident Miloš Zeman. Dále je zde slovenský prezident Andrej Kiska, maďarský prezident János Áder, polský prezident Andrzej Duda a chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovićová.

Prezidenti už jednají v kompletní sestavě. Slavnostní uvítací ceremoniál se totiž zdržel asi o půl hodiny a nakonec se uskutečnil bez polské hlavy státu. Letadlo Andrzeje Dudy mělo kvůli počasí zpoždění. Duda se k ostatním prezidentům V4 připojil zhruba o hodinu později.

Důležitým tématem dosavadních jednání byla dle mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka uprchlická krize. Ta v posledních měsících sužuje ze zemí V4 nejvíce Maďarsko, které je zároveň hranicí EU a schengenského prostoru. Po dokončení plotu na hranicích Maďarska se Srbskem se vlny uprchlíků do EU přesměrovaly na Chorvatsko, což je zřejmým důvodem, proč se jednání Visegrádské čtyřky účastní i chorvatská prezidentka.

„Jednání prezidentů zemí Visegrádské čtyřky a chorvatské prezidentky bylo zaměřeno na dvě témata. Tím prvním jsou klimatické změny a tím druhým je migrační krize. Pokud jde o migrační krizi, pan prezident vyjádřil kritický názor ostatním účastníkům jednání, tzn. názor, který je kritický vůči kvótám a stálému mechanismu. V takovém případě pan prezident doporučuje, aby česká vláda podala žalobu k soudnímu dvoru EU,“ řekl českým novinářům v Maďarsku mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Důležité podle jeho slov je, že si prezidenti a prezidentka vyměnili názory na otázku migrační krize. „Není žádným tajemstvím, že například prezident Slovenské republiky má odlišný názor než český prezident, ale to patří k diskusi,“ konstatoval Ovčáček.

Žádný konflikt podle něho nepřišel ani mezi chorvatskou a maďarskou hlavou státu ohledně maďarských vojáků na společných hranicích. „Pan prezident s chorvatskou prezidentkou hovořil už před krátkou dobou v New Yorku, kde se účastnil zasedání Valného shromáždění OSN. Chorvatská prezidentka se netají svým kritickým názorem řešení migrační krize prostřednictvím kvót. Ve své podstatě má totožný názor jako pan prezident. Neočekávám, že by pronášela takové kritické soudy, jaké zaznívají ze strany chorvatské vlády,“ řekl.

Vzhledem k tomu, že sice polská vláda hlasovala pro kvóty, je třeba si dle Ovčáčka uvědomit, že názory prezidenta Andrzeje Dudy jsou poněkud odlišnější než názory polské vlády.

Na jednání ohledně kvót a obecně migrační krize je zajímavé, že kvóty odmítají všichni prezidenti s výjimkou slovenské hlavy státu Andreje Kisky. Naopak na úrovni premiérů kvóty odmítají všichni s výjimkou polské vlády. Jednoznačná shoda mezi prezidenty na summitu je tedy v podstatě vyloučená.

Po plenárním jednání V4 prezidenti absolvovali slavnostní oběd pořádaný prezidentem Maďarska Jánosem Áderem. Odpoledne měl následovat spíše neformální program, hlavy států se měly svézt lodí „Jókai“ po Balatonu a zúčastnit se vinobraní v Badacsony. Vinobraní však muselo být zrušeno, v místě konání summitu totiž hustě prší. Maďarští organizátoři tak zřejmě budou muset přistoupit na náhradní program.

V pátek bude pokračovat plenární zasedání prezidentů Visegrádské skupiny a chorvatské prezidentky. Své závěry následně lídři představí na společné tiskové konferenci. Před odletem do Prahy se ještě prezident Miloš Zeman separátně potká s novým polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Setkání prezidentů V4 v Maďarsku se koná ve stínu smutné události pro Maďary. Před dvěma dny totiž ve třiadevadesáti letech zemřel první maďarský postkomunistický prezident Arpád Göncz.

K úmrtí již kondoloval i český prezident Zeman. „V jeho osobě vaši vlast opustila významná postava politického a společenského života, obdařená nebývale silným morálním kreditem. Dovolte mi, abych vám, rodině pana prezidenta i všem maďarským občanům vyjádřil jménem svým i jménem občanů České republiky upřímnou soustrast,“ napsal maďarské hlavě státu v kondolenci Miloš Zeman.