Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta byl hostem rozhovoru Brocast. Na úvod se moderátoři hosta ptali na to, proč je vnímán tak kontroverzně. Většina lidí ho vnímá pozitivně, ovšem někteří, zlojedi jak jim říká, ho opravdu vnímají kontroverzně. Následně se bavili o jeho knize, kterou napsal ve spolupráci s investigativním novinářem Josefem Klímou.

„Když jsem skončil (u celní správy pozn. redakce) v roce 2019, tak si představte rybku z akvária a teď ji pustíte do řeky. Najednou tam pluješ a mlátíš do těch skel, tak to jsou ta pravidla, kterými jsem žil třicet let pořád pod nějakými pravidly a velením. Teď ji najednou vypustili tu rybku, já jsem mohl vyplout, takže jsem byl velmi rád, že jsem se do té knížky pustil, protože jsem měl strašně moc práce, psal jsem ji asi tři a půl měsíce. Vypil jsem tolik vína, že si myslím, že to váš barák ani neviděl, co jsem u toho vypil,“ pousmál se plukovník. Moderátoři na to s úsměvy na rtu odpověděli, že je dost podceňuje. „Musím říct, že už vždycky ve tři ráno, když jsem psal, tak jsem měl v sobě sedmičku a ráno jsem se probudil a musel jsem půlku vymazat nebo by mě hned zavřeli,“ zdůraznil.

O knize věděl, že vzbudí určitou kontroverzi, nakonec nebyla ani anonymní a Šlachta se ji snažil psát konkrétně. „Já jsem nepsal XY a nenazýval jsem íčka áčkem a podobnými věcmi, ale psal jsem to hodně konkrétně, čím vším jsem si prošel a o těch lidech, kterými jsem prošel,“ vysvětlil.

Josef Klíma měl dle Roberta Šlachty podmínku a to tu, že dá slovo všem lidem, o kterých v knize píše. Právě proto na konci knihy vznikla příloha, kde dává slovo právě těmto lidem. „Já si ze začátku říkal, ty vole, já píšu knihu o sobě a budu dávat prostor Ivanu Langerovi? To je jako když si prostřelíš koleno. To je normální sebevražda, ale to slovo dal, je pravda, že oni se nevyjádřili, pak Ivan Langer se vyjádřil až po vydání knihy, že jsem smrdutý psík nebo nějaký takový věci, že mám krev na rukou. Mně je to úplně jasný, ti lidi úplně nenávidí to, že my jsme do takových lidí šli. Oni si mysleli, že jsou nedotknutelní. Já tam třeba píšu o těch schůzkách, kdy pan Langer si se mnou dával schůzku o půlnoci a řekl, že nesmíme do té Nagyové jít a podobné věci a takto to funguje. To je ta realita, kterou jsem se v té knížce snažil popsat,“ dodal.

O Nagyové se dále rozpovídal. „Teď si vezmi, že jsi začal dělat na kauze, když to je milenka premiéra, její funkce byla milenka premiéra. Ona neměla jinou funkci na úřadu vlády, možná byla nějakou úřednicí, ale byla to milenka premiéra. Premiér ovládal policejního prezidenta, že si ho dosadili, Červíček byl jejich policejní prezident, byl dosazený a teď máš u policie vše nastavený, že policejní prezident je jejich, na policejním prezidiu všechna data jsou nastavena tak, aby ty informace k nim dotekly, takže já jsem dělal vše tak, aby se nikdo nic nedozvěděl. V tomto jsem žil dva roky. Teď jsem zjišťoval, tihle lobbisti, o kterých se píše, zlato zabavené, to možná vypíchnu, zlato zabavené je a těch sto padesát kilo je u krajského soudu, kde je obžaloba a soudí se to teď teprve,“ vysvětlil. Nesouhlasí tedy s médii, které často říkaly, že se našly akorát kabelky a nic jiného.