Seženete tu všechno. Včetně práce – tady se uzavírají krátko- i dlouhodobé pracovní kontrakty. Bossové si hlídají své „ovečky“ a do toho bulharští prodejci, živořící na četných plzeňských pololegálních ubytovnách, si přilepšují na život prodejem lutěnice, sušenek, salámu nebo sýrů, které jsou dovezeny privátně, takže bez jakéhokoliv schválení. V době, kdy se Evropou šíří slintavka a kulhavka, tady seženete potraviny, které zachycené na hraničních přechodech, by byly bez milosti veterináři či policisty sebrány a zlikvidovány.
Zavřete oči, prodávám!
Navštívili jsme celý tento svérázný kolotoč, který se točí už mnoho let a žije si svým vlastním životem. Ukrajinské pivo, medovina bez kolků, ale také polská zelenina, pro „našince“ o něco levnější, pro „štamgasty“ za poloviční či třetinovou cenu. Tak třeba polské kvašené slané okurky běžný Plzeňan koupí za 120 korun v půlkilovém balení. Ukrajinec nebo Moldavan to má za polovinu. Jednou za nějaký čas sem vyrazí na kontrolu některé správní orgány, ale ty si většinou tento neuralgický, ne moc pěkný vřed na povrchu Plzně přehazují jako horký brambor. A teď do toho přišel ještě rusko-ukrajinský konflikt, takže se zdá, „že se pro některé Ukrajince přimhouří oko, prý v rámci boje proti Rusku,“ jak říkají znalci tohoto místa.
Krajská veterinární správa (KVS) nemá podle MVDr. Ireny Holické „…dozorové kompetence, my děláme dozor jenom nad farmářským trhem. Provozovatelka trhů na Slovanech před tak dvěma měsíci zažádala o registraci farmářských trhů, kde by se případně prodávala živá zvířata, potraviny živočišného původu. Tam ale byla podmínka, aby toto schválil Úřad městského obvodu v Plzni na Slovanech, a to zatím není. Takže na bleším trhu se tam tyto produkty nemohou prodávat. Provozovatelka nás (tedy KVS – pozn. autora) požádala o schválení tržního řádu, ale já jsem jí jej neschválila, protože jsem k němu měla připomínky,“ konstatuje dále pro ParlamentníListy.cz kompetentní osoba plzeňské krajské veterinární správy. „Takže ona ten tržní řád upraví, zašle mi jej a když to bude v pořádku, tak já vydám rozhodnutí, že se na tomto bleším trhu mohou prodávat farmářské výrobky, tedy prodej živočišných produktů a živých zvířat. Takže je to v procesu a nyní to pochopitelně není ještě vyřešeno.“
„Když se tedy na těch dřevěných stolech prodávají potraviny – tak to by neměly. A nejde o to, zda jsou balené či nebalené. Věci živočišného původu by tam vůbec neměly být. V listopadu loňského roku tam dělala kontrolu Státní zemědělská a potravinářská inspekce a na základě toho se provozovatelka blešího trhu začala zajímat, co je legální a co ne,“ konstatuje Dr. Holická.
Po letech staré praxe, že tam byly všemožné potraviny „ČOI má také své kompetence, ale jde v jejím případě o poctivost prodeje. Jinak se o kontrolu nad potravinami dělí naše veterinární správa s potravinářskou inspekcí. Podle mne, když tam byla koncem roku inspekce, tak jí řekla, že když tam chce prodávat živočišné produkty, tak musí mít schválení, které zatím neměla. Teď o to usiluje, ale ještě to nemá vyřízené.“
Nemá to být, ale je to
„Na kontroly tam tedy nechodíme, protože toto místo nepodléhá našemu dozoru. Každopádně by se tam neměly žádné mléčné nebo masné výrobky a hlavně nebalené potraviny, vůbec prodávat. Včetně třeba sušených ryb,“ vysvětluje Irena Holická.
Zajímavou a poněkud možná až tajemnou, imaginární osobou je jakýsi pan Komorous, který má údajně pod palcem organizování trhů. Říká se, že vlastní řadu plzeňských ubytoven a zajišťuje pro Ukrajince i další národnosti, manuálně pracující v Plzni – kterých je mimochodem na území Plzně několik desítek tisíc – pracovní využití.
„O nějakém panu Komorousovi jsem neslyšela, pozemek patří sportovnímu klubu Lokomotiva a provozovatelka to má od nich pronajaté,“ konstatovala dále doktorka Holická. „Zvažovalo se o existenci této akce a já bych byla raději, kdyby to tam nebylo vůbec,“ konstatovala. „Zatím tam tedy potraviny nemají co dělat, protože tam nejsou do současné doby povolené.“
Blešák s prasátky a slepičkami?
Skutečnost je jiná. V těchto měsících je tam potravin sporadicky, před Vánocemi to bylo ale podstatně více. A problém se přelévá z roku na rok. Plzeňská burza–blešák je vyhlášená, ale také je to velké rádoby balkánské retro. Bude-li schválen nový provozní řád, rozšíří se „portfolio“ i o živá zvířata, což jistě uvítají děti, ale již nyní kapacita nedostačuje. „Hurá, budou tu králíčci, kozy, možná i nějaký koníček, kravička nebo prasátko,“ tleská ručkama malý capart.
Pikantní ovšem je, že Evropská unie velmi striktně nedoporučuje trhy živých zvířat – to už bylo dávno před slintavkou a kulhavkou a covidem. Na to „dojelo“ Rumunsko, kde Brusel zakázal většinu z těchto akcí. To by ale nebyli potomci Dáků, aby nařízení obešli pod názvem „chovatelská přehlídka“. Takže možná už zanedlouho budou plzeňské bleší trhy přejmenovány na farmářské trhy a sešlost chovatelů.
„Na klasických farmářských trzích po nás dupou, ale tady se udělá jen tytyty malíčkem schovaným v rukavici,“ rozčiluje se jeden z legálních a oficiálních prodejců, který prodává každou sobotu dopoledne od jara do podzimu na plzeňském náměstí Republiky na farmářských trzích.
Prodejci se zatím (ne)třesou
Co na to říká provozovatelka „blešáku“, paní Dobrovolná? Stroze nám odpovídá: „Nevím, co se tam prodává a je to věc prodejců. Pokud prodáváte použité zboží, tak nepotřebujete žádné povolení, takže knihy, oblečení, nářadí, to může prodávat každý. Pokud máte nové zboží, tedy kosmetiku, potraviny, konzervy a sušenky, tak musíte mít živnosťák. Jen nejezdit s občerstvením nebo s něčím, co potřebuje chlazení. To by byly problémy o dodržení teploty.“
„Na začátku roku tady proběhly nějaké kontroly. Jak že nevím?“ zvyšuje do telefonu svůj hlas. „Já ten trh provozuju! Kdo s tím má nějaké problémy, tak jsou to ti prodejci. Inspekce dohlíží na to, aby to prodejci dodržovali, ale to jde mimo mne. Je to tam sice v malé míře zastoupené, ale to je tak celé. Ale 90 procent je použité zboží, protože jsme bleší trh.“
„Co byste chtěli za vstupné dvacku,“ říká jeden z plzeňských důchodců, který sem chodí každý víkend. Postěžuje si, že zdejší atmosféra byla před léty uvolněnější. Dnes prý zahraniční pracovníci jsou poměrně neurvalí. „Jako by to bylo jen jejich,“ stěžuje si. Zároveň kvituje, že zde podávaný šašlik v improvizovaném občerstvení už není tak aromatický. „Asi jej už nedělají ze starejch beranů, protože to jsem pak přišel domů a byl cítit, že jsem musel hodit do pračky všechno oblečení a pořádně se vysprchovat.“
Za pár korun tady bývají i vajíčka. Ty lidé berou po několika platech. Je to láce! Stávaly i dvě koruny kus, nyní tři. Desítky platíček jsou pryč ještě než se rozední.
Před covidem převažovali Rumuni a Bulhaři. Dnes ale jednoznačně převažují Ukrajinci. Zajímavé je také se při příchodu nebo odchodu rozhlédnout. Taková koncentrace milionových aut se jen tak nevidí. Jejich osádky ale určitě zkřehlí zimou na dřevěnými stolky nejsou. Ti asi mají jiné zadání…
O stanovisko ke kontrolám na „bleším trhu“ v Plzni jsme také požádali Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Do doby vydání reportáže bez odezvy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Měla by na „blešák“ patřičně uhodit inspekce a rizikový prodej definitivně zastavit?
Ukrajinci
Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině na leznete na oficiálních stránkách MV ČR. MV ČR také pro tento účel zřídilo samostatný portál. Základní informace o ukrajinské diaspoře v České republice naleznete na těchto stránkách.
autor: Václav Fiala
ruský medvěd
