„Farmaceutické společnosti mají povinnost být upřímné,“ nechal se slyšet americký exprezident Donald Trump. „Pokud budou něco tajit, znamená to, že zatajují něco, co není dobré. Takže je pro ně dobré být upřímné. A lidé to také pochopí. To je přesně to, v čem musíme být upřímní, a ony musejí – jakoukoli informaci, musejí ji zveřejnit,“ prohlásil bývalý prezident v podcastu Tudora Dixona.

„Musejí upřímně mluvit o číslech. Faktem je, že mají povinnost být upřímné, a pokud se chystají zdržovat, znamená to, že zadržují něco, co není dobré,“ zopakoval přední favorit opozičních republikánů v boji o Bílý dům.

Trumpova výzva k větší transparentnosti farmaceutického průmyslu přichází v době, kdy vyplavávají na povrch nové indicie zpochybňující bezpečnost očkování proti covidu. Farmaceutická společnost Pfizer letos na žádost Evropské lékové agentury zveřejnila farmakovigilanční dokumenty, z nichž vyplývá, že firma věděla o vysokém výskytu vedlejších účinků covidových vakcín. „Z interního dokumentu společnosti Pfizer vyplývá, že společnost zaznamenala 1,6 milionu nežádoucích příhod, které se týkaly téměř všech orgánových systémů,“ napsal v půlce června americký novinář Daniel Horowitz, který zpracoval analýzu těchto zveřejněných dat. Z dokumentů Pfizeru se prý mimo jiné dočteme, že firma „věděla o 73 542 případech z 264 kategorií cévních poruch, z nichž mnohé patří k vzácným nemocem“. Dále se v něm píše o 696 508 případech neurologických poruch, 127 000 případech srdečních onemocnění, 100 000 případech krevních a lymfatických nemocí a 190 000 respiračních poruch.

„Co je zarážející, je, že tam jsou zaznamenány stovky velmi vzácných neurologických poruch, které ukazují, že je na těch vakcínách něco velmi systémově špatného, což je skutečnost, která zjevně nezajímala ani výrobce, ani regulační orgány. Jedním z nechvalně známých případů poškození vakcínou byla Maddie de Garayová, dospívající dívka z Ohia, která se stala doživotně invalidní bezprostředně po účasti na klinické studii společnosti Pfizer,“ píše Horowitz.

I přesto však současný americký prezident Joe Biden koncem srpna oznámil, že požádá Kongres o finanční zdroje na podporu vývoje nové koronavirové vakcíny. Donald Trump, jakožto Bidenův pravděpodobný soupeř v příštích volbách, toto rozhodnutí kritizuje vzhledem k pochybnostem, které panují ohledně bezpečnosti a účinnosti očkování.

Trump, navzdory hned několika trestním řízením, jež jsou proti němu vedeny, nadále suverénně dominuje předvolební průzkumy. Podle nejnovějšího průzkumu deníku The Wall Street Journal bývalého prezidenta ve stranických primárkách podporuje 59 % republikánských voličů. Až daleko za Trumpem zaostává jeho hlavní vyzyvatel, floridský guvernér Ron DeSantis, kterého by chtělo do Bílého domu poslat 13 % republikánů. Žádný jiný z kandidátů, mezi nimiž je například Trumpův někdejší viceprezident Mike Pence či velvyslankyně při OSN Nikki Haley, nedosahuje ve volebních preferencích na dvojciferná čísla.

Právě Trumpův hlavní vnitrostranický rival, Ron DeSantis, se podobně jako bývalý prezident ostře vymezuje vůči farmaceutickým společnostem a obecně vůči covidové politice současné Bidenovy administrativy. V roce 2020 DeSantis v roli guvernéra Floridy odmítl zavést tvrdé lockdowny, které byly tehdy v mnoha jiných amerických státech (zejména těch ovládaných demokraty) normou. Když pak byla v Americe spuštěna masová vakcinace a s ní i nátlak na občany, aby se jí podrobili, DeSantis prosadil legislativu zakazující podnikům diskriminovat neočkované zákazníky.